Jo jo, je fakt, že futurologové neustále omlílají, že v budoucnu bude lidstvo jíst převážně brouky, protože to je super zdroj bílkovin… ale fakt by mě nenapadlo, že se to už děje.

A než mě začnete soudit a tvrdit, že vy byste něco takovýho nikdy do pusy nevzali, mrkněte se do lednice, jestli tam nemáte jahodovej jogurt. Máte, že jo? A jestlipak víte, proč je tak hezky červenej? No to je přece těma jahodam, říkáte si.

Chyba lávky! Jahodová červená, totiž není dostatečně červená. Tak abychom měli dostatečnej dojem jahodovosti, máme v jogurtech rozdrcený prdelky brouka, co se jmenuje červec nopálový.

A jestlipak víte, proč je pomerančovej džus tak hezky žlutej? Že by to bylo těma pomerančema, tážete se opatrně. Zase špatně. Pomerančovou barvu pomerančovýmu džusu dodá výtažek z kamenouhelnýho dehtu.

A jestlipak víte proč je pečivo tak hezky nadejchaný? Protože je v něm aminokyselina L-cystein získaná z lidskejch vlasů. Šla by vyrábět i synteticky, ale ta z vlasů je levnější.

Nechce se vám tomu věřit? Ale jen tomu věřte. Věci nejsou čím se zdají. Obzvlášť pokud se jedná o jídlo. V našem světě snídáme jahodovej jogurt, přikusujeme k němu pšeničnou housku a zapíjíme to pomerančovým džusem. Kdybychom žili ve světě, kde by se věci nazývaly pravými jmény, ráno byste posnídlali broukovej jogurt, přikusovali k němu vlasový pečivo s zapíeli to dehtovým džusem. Popřípadě bychom si pak na oběd mohli zaskočit do nejmenovanýho fastfoodu na smažený nugetky z kuřecích a kůží a kostí.

Najednou to nezní tak lákavě, co? Žádnej div, že se v potravinářství lže jako o závod a že se jahodovej jogurt říká něčemu, co jahody nevidělo ani z vrtulníku.

A teď si představte, že by se tyhle praktiky přenesly do jinejch oborů.

Koupíte si dřevěnej stůl a dostanete papírovej.

- Pane prodavač, vždyť tohle přece není dřevo.

- To není, to je lepší než dřevo.

- A to jako v čem?

- Vidíte ty letokruhy?

- No ano. Vidím. Jsou namalovaný.

- Vidíte… a takový by na dřevo namalovat nešly.

- Protože na dřevu by byly opravdový letokruhy.

- To ano, ale nebyly by tak symetrický. Proto děláme všechny dřevěný stoly z papíru.

Necháte se vyfotit u fotografa a on vám dá fotku někoho úplně jinýho.

- Pane fotograf, vždyť to přece nejsem já.

- To ne, ale ten člověk vypadá ještě víc jako vy.

- Jak může někdo vypadat jako já víc než já?

- To byste se divil.

- Ale já chtěl svojí fotku.

- Však jistě brzo změníte názor.Na týhle vypadáte tak nějak víc lidsky.

- No dovolte!

- A navíc tý jeho fotky se prodává o dost víc než tý vaší. Už ani jiný než ty jeho neděláme.

Objednáte si zájedzd do Finska a přistanete v Rusku.

- Prosím vás, pane pilot, tohle přece není Finsko.

- Ne, kdepak, tady jsme na Sibiři.

- Ale já měl objednanej zájezd do Finska.

- No jo, ale ono to Finsko v tohle období není tak moc finský.

- Co prosím?

- No když se řekne Finsko, tak si každej představí sníh…a to tam teď v létě není. Věřte mi, tady v Rusku mate větší iluzi Finska než byste ji měl ve Finsku.

- Ale já nechtěl iliuzi Finska, já chtěl Finsko.

- No jo, ale takhle je to levnější.

Myslíte si, že se tohle stát nemůže? Že jsou tyhle situace pouze výplodem mojí přebujelý imaginace? Tak si to nemyslete! Když může projít to, že se jahodovej jogurt dělá z brouků, už může projít všechno. Tak se na tohle všechno připravte!

To vám poradí každej Xindl.

Další články najdete zde