Gotický reliéf v úterý v kostele představil spolu s nálezcem, tamějším kaplanem Petrem Vacíkem novinářům. Připomněl, že farnost je léta místem dialogu mezi vírou a kulturou i vírou a uměním. V době postní a adventní se v kostele konají umělecké intervence současného výtvarného umění. „Umísťujeme je sem nejen jako estetické objekty, ale také jako provokaci k zamyšlení, k meditaci. A letos se o uměleckou intervenci postaral umělec nikoli současný, ale umělec 600 let starý," řekl Halík.

Čtěte také: V Praze představí vzácný reliéf zobrazující Ježíše Krista

Halík připomněl dvojí tvář husitství 

Na místě dnešního kostela Nejsvětějšího Salvátora stál ve 14. století dominikánský klášter, jedno z intelektuálních center tehdejší Prahy. Husité jej v roce 1420 vypálili, připomněl Halík dvojí tvář husitství, Kromě Husova reformátorství církve také temnou a barbarskou.

„Připadá mi významné, že se náhle objevil fragment, jedna z posledních památek na vypálený klášter právě v roce, kdy na jiném místě světa se jiní boží bojovníci snaží svou víru šířit násilím, krví, zabíjením a bořením památek," řekl.

Fragment objevil při luxování 

Petr Vacík nalezl fragment náhodně pod schodištěm jižní věže kostela, kde má improvizovanou zpovědnici a kde jsou zbytky někdejšího kostela sv. Klimenta. V malé místnůstce je sakrárium, které chtěl Vacík před rokem vyčistit. Učinil tak za pomoci vysavače.

„Luxuju, luxuju, všechno se mi vejde do vysavače, najednou kámen, který se jen přicucne a nejde vyndat," popsal Vacík nález vzácné památky. Sakrárium je šachta, kam se vylévá svěcená voda či se odkládají zbytky rozlámaných nebo zpopelněných posvátných předmětů. Fragment Krista byl do něj uložen obličejem dolů, tedy v podstatě pohřben při barokní přestavbě kostela.

Čtěte také: Ve farnosti u Salvátora našli fragment gotického Krista

Po Velikonocích bude fragment podroben dalšímu zkoumání

Podle historika umění Jana Royta lze památku datovat do let 1370 až 1390, analogii se zobrazením klečícího muže s tváří obrácenou vzhůru prozrazující duchovní usebrání vidí třeba v díle Mistra Třeboňského oltáře.

Martin Staněk z pražské akademické farnosti na dotaz  řekl, že po Velikonocích bude fragment podroben dalšímu zkoumání a uskuteční se také odborná konference o něm. O možnosti trvalého vystavení se podle Staňka asi "utkají" Muzeum hlavního města Prahy, Národní galerie a vznikající arcidiecézní muzeum. Zájem má ale také Národní knihovna, chtěla by, aby fragment zůstal v Klementinu, v jehož areálu byl nalezen, řekla mluvčí NK Irena Maňáková. Zatím knihovna plánuje jeho vystavení spolu s dalšími archeologickými nálezy z Klementina.