Rodák ze Slezské Ostravy žil po válce v Praze. Po maturitě na gymnáziu na Žižkově (1948) pracoval v různých zaměstnáních - sportovní redaktor Mladé Fronty, úředník. 

V roce 1951 byl odveden k „černým baronům", kde se zapletl do připravovaného útěku, který nakonec vyzradil. V letech 1968 až 1969 byl redaktorem ostravského nakladatelství Profil. Poté byl odsouzen na 18 měsíců za "podvracení republiky."

V roce 1974 se nuceně vystěhoval do Německa. V Německu pracoval jako publicista a komentátor a jako lektor nakladatelství Fischer Verlag. Byl členem Bavorské akademie věd a umění. Žil v podalpském městečku Murnau am Staffelsee.

Významně se také zasazoval o smíření mezi Čechy a sudetskými Němci, uvedla agentura DPA.

Mezi jeho první knihy patří Cesta ke hřbitovu či samizdatové Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy. Z německy psaných knih v České republice vyšly například Kavárna Slávia nebo Sousedé a ti ostatní. Často se vyjadřoval k různým společenským otázkám. Je držitelem řady literárních cen (cena Adelberta von Chamisso, cena Andrease Gryphia). V roce 2002 mu v den státního svátku 28. října prezident Václav Klaus udělil Medaili za zásluhy.