Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřela americká spisovatelka a aktivistka Angelouová

Washington – Ve věku 86 let zemřela americká spisovatelka, básnířka a aktivistka bojující za práva černošské komunity a žen Maya Angelouová. Informovala o tom dnes její rodina. Angelouová se proslavila hlavně autobiografickými knihami, známá jsou ale i její politická vystoupení po boku amerických černošských vůdců či prezidentů.

28.5.2014
SDÍLEJ:

Maya AngelouováFoto: čtk

„Žila život jako učitelka, aktivistka, umělkyně a lidská bytost. Byla bojovnicí za rovnoprávnost, toleranci a mír," řekl podle agentury AP její syn Guy B. Johnson.

Nejslavnější knihou autorky, která v uplynulých 50 letech patřila mezi přední literární osobnosti Spojených států, je hned její první autobiografie I Know Why the Caged Bird Sings (Vím, proč pták v kleci zpívá) z roku 1969. V ní popisuje nelehké dětství a dospívání černošské dívky na americkém jihu ve 30. letech minulého století. Po vydání knihy se stala jednou z prvních černošských autorek, které se prosadily mezi širokou veřejností přijímanými americkými spisovateli.

Pro tvorbu ženy, která se narodila v chudé rodině v St. Louis jako Marguerite Ann Johnsonová, byl určující trýznivý zážitek z dětství. V osmi letech ji znásilnil přítel její matky. Když o činu řekla lidem z místní komunity, zavraždili jej. Protože si za jeho skon kladla vinu, dlouhých pět let pak údajně nepromluvila a útěchu našla v psaní. „Myslela jsem, že ho zabil můj hlas. Zabila jsem ho, protože jsem řekla jeho jméno. A pak jsem si řekla, že už nebudu mluvit, protože můj hlas by někoho zabil," uvedla ve vzpomínkách.

Její první díla se však na veřejnost dostala až po období 50. a 60. let, kdy se věnovala řadě povolání. Byla kuchařkou, prostitutkou, herečkou, zpěvačkou či tanečnicí, vydala několik alb.

Koncem 50. let se stala přední představitelkou hnutí bojujícího za práva černochů a žen. Několik let žila v Africe a seznámila se s řadou černošských vůdců. Stala se blízkou spolupracovnicí Martina Luthera Kinga i Malcolma X.

Vedle sedmi autobiografických knih vydala řadu divadelních her, básnických sbírek, esejů či knížek pro děti.

V 90. letech se dostala i do blízkosti demokratických prezidentů USA. Napsala báseň On the Pulse of the Morning pro inauguraci prezidenta Billa Clintona. Vystoupila také v prezidentské kampani Baracka Obamy.

Ještě v posledních letech svého života byla profesorkou amerických studií na univerzitě ve městě Winston-Salem v Severní Karolíně, kde měla i svůj dům. Tam po dlouhé nemoci i zemřela.

Autor: ČTK

28.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
7

V poslanecké skříni spí kostlivec. Bydlení pro chudé

Tomio Okamura
AKTUALIZOVÁNO
12 11

Na Facebooku má nejvíce fanoušků Okamura. Nejaktivnější je KSČM

Pánové, končíme! Lidé protestovali před Hradem proti Zemanovi a Babišovi

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem "Pánové, končíme!", která se dnes večer konala před Pražským hradem. Její účastníci zpola zaplnili prostranství před arcibiskupským palácem.

AKTUALIZOVÁNO

Havajský soud zablokoval další Trumpův protiimigrační dekret

Federální soud v Honolulu na Havaji dnes zablokoval zářijový protiimigrační dekret prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Dekret zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům osmi států. Soud vydal své rozhodnutí jen několik hodin před tím, než mělo o půlnoci místního času prezidentské nařízení vstoupit v platnost.  

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení