Stálá expozice je koncipována jako průřez sbírkou, proto se do ní nevejdou všechny klenoty, uvedla Pyšná, podle které nynější výstava na stálou expozici navazuje a doplňuje ji. "Stálá expozice se soustředí na české umění převážně 20. století, tato výstava zahrnuje časově širší období 19. století a věnuje se také menšímu souboru obrazů čelných představitelů slovenského moderního umění první poloviny 20. století," doplnila kurátorka.

Jednou z nejcennějších částí stálé expozice je podle Pyšné české moderní umění první poloviny 20. století, expozice zpřístupňuje zhruba 50 těchto děl. "Na této výstavě se objevuje řada dalších významných děl představitelů takzvané zakladatelské generace českého moderního umění, jsou to díla Emila Filly, Antonína Procházky, Bohumila Kubišty nebo Josefa Čapka," řekla Pyšná.

Zajímavý osud měl podle jejích slov například obraz Emila Filly Žaloval sa pták ptákovi. "Byl vystaven v roce 1940 v rámci pátého zlínského salonu a byl zakoupen firmou Baťa. Tak se dostal do naší galerie, protože základ naší galerie tvoří umělecká sbírka firmy Baťa. Zajímavostí je, že v té době byl již Filla několik měsíců vězněn v koncentračním táboře v Buchenwaldu, právě za tyto protiválečně, protifašisticky zaměřená díla, jako je zmiňovaný obraz," uvedla kurátorka. Cenným kusem je také Náměsíčná Elvíra Jindřicha Štyrského či Odpočívající klaun Otakara Slavíka. Na výstavě jsou zastoupeny i sochy či multimediální díla.

Krajská galerie byla zřízena v roce 1953. Nejdříve sídlila v kroměřížském zámku, na konci 50. let se přesunula do bývalého zlínského Památníku Tomáše Bati, který byl přejmenován na Dům umění a spolu s galerií v něm sídlila i filharmonie. Od roku 1960 užívala galerie také část druhého poschodí zlínského zámku. V roce 2013 se přestěhovala do Baťova institutu, který vznikl rekonstrukcí dvou budov v bývalém baťovském továrním areálu.