Rusko je (mimo jiné) krasobruslařskou velmocí. Dokud tamní reprezentanti a reprezentantky směli na velké mezinárodní akce, sbírali medaile ve velkém. Letos na ZOH v Pekingu vybojovali hned šest cenných kovů, zděšení naopak vyvolalo bezcitné chování trenérky dokonale vycepovaných ruských děvčátek Eteri Tutberidzeové.

Nyní ale čelí dvojí hrozbě. Za prvé nesmějí na šampionáty, za druhé nemají na čem bruslit.

Západní sankce, zavedené po brutální invazi Putinova režimu na Ukrajinu, se totiž nyní projevují i v této oblasti. Drtivá většina krasobruslařských bot a čepelí byla dovážena ze zahraničí a domácí průmysl zatím není schopen současný výpadek nahradit.

„Za mých časů se boty vyráběly u nás, nože byly z Anglie,“ řekla pro ruskou státní agenturu TASS trenérka a bývalá krasobruslařka Taťjana Tarasovová. „Teď bohužel nemáme žádnou vlastní produkci,“ dodala dáma, která trénovala takové hvězdy jako Alexej Jagudin, Sasha Cohenová či Brian Joubert.

Není žula jako žula

Tarasovová vidí řešení v návratu do sovětských dob. „Tehdy jsme měli nádherné boty, pro reprezentanty se šily zakázkově na míru. Určitě jsme schopni zase vyrábět kvalitní boty na bruslení,“ uvedla. Sama ale uznává, že s produkcí kvalitních čepelí to tak snadné nebude, protože Rusko bylo příliš dlouho závislé na importu.

S potížemi bojuje například i ruský curling. Nedostává se totiž nových kamenů, které jsou v této čím dál oblíbenější hře klíčové. Nejkvalitnější kameny, používané v elitních soutěžích, se vyrábějí výlučně ze žuly ze dvou konkrétních míst ve Skotsku a Walesu.

„Zahraniční výrobci odmítají vozit kameny do Ruska, bez nich ale naše týmy nemohou hrát,“ posteskl si šéf tamní curlingové federace Dmitrij Sviščev. Pomoc prý zatím nenabízejí ani producenti kamenů z Číny, jejich výrobky navíc nejsou tak kvalitní.

Cílem je soběstačnost

Problém je ovšem mnohem širší. Na dovozu vybavení ze zahraničí jsou závislé i ty největší sporty. Fotbalové míče, kopačky, hokejky, chrániče, běžecká obuv… To všechno může v brzké době chybět, nebo se toho dokonce už nyní nedostává.

„Dodávky vybavení pro elitní i masový sport jsou v ohrožení,“ přiznal pro TASS ministr sportu Oleg Matycin. „Naším hlavním cílem teď musí být maximální soběstačnost a nezávislost na zahraničních společnostech.“

I ministr si ale uvědomuje, že to nějakou dobu potrvá. „Přebudovat celé jedno odvětví průmyslu se nezvládne za den,“ řekl Matycin s tím, že mezi ruskými výrobci a sportovním prostředím momentálně zeje propast. „Nekomunikují spolu, což se musí změnit,“ dodal ministr.

Ruský sport zatím zabředává do čím dál tíživější sportovní izolace, kterou jen stěží prolomí chystaná vzdoroakce „Hry přátelství“ (či družby, chcete-li), která se má konat v létě v Kazani a zřejmě i v Minsku a kam mají dorazit reprezentanti (dosud) spřátelených zemí.