Skifařka Antošová o Riu: V posilovně jsem potkala Djokoviče

Děčínská Lenka Antošová má za sebou druhou olympiádu. Velkou změnou byla partnerka, ve dvojskifu už nebyla se sestrou Jitkou, ale s Kristýnou Fleissnerovou. 
A nakonec z toho bylo ve finále B čtvrté místo. „Myslím si, že jsme dokázaly, že na olympiádu patříme," měla jasno čtyřiadvacetiletá skifařka.

V Brazílii jste nakonec po čtyřech závodech vybojovaly ve finále B čtvrté místo. Jak jste s konečným umístěním spokojená?
Rozhodně jsem spokojená. Myslím si, že jsme dokázaly, že na olympiádu patříme. Nechaly jsme za sebou třeba loňské a předloňské mistryně světa.

close info Zdroj: Archiv Lenky Antošové zoom_in Myslíte si, že jste měly s Kristýnou v Riu na lepší výsledek?
Těžko říct. Nebyla jsem pár dní úplně ve své kůži. Ale na finále už to bylo lepší, tam jsme podaly solidní výkon. Trochu mě mrzela rozjížďka, tam to bylo slušně rozjeté a dalo se pomýšlet na přímý postup do semifinále, což by hodně pomohlo. Ale po kolizi se soupeřkami jsme nabraly díky díře v lodi vodu a začaly hodně ztrácet. Navíc loď plná vody se nedala moc ovládat. Musely jsme neustále zabírat více pravou rukou a Kristýna z toho pak měla potíže s předloktím.

Jak hodnotíte celou olympiádu. Odnesla jste si nějaké silné zážitky?
Zážitků bylo určitě víc. Nejlepší bylo, že se tam sešla skvělá parta sportovců, která vytvářela úžasnou atmosféru. Tohle jsem například v Londýně nezažila, protože veslaři nebydleli v olympijské vesnici. Jako veslaři máme výbornou partu, ale tady se sešli různí sportovci. A bylo to naprosto jedinečné!

Vedly se dlouhé diskuze o tom, že v Riu nebylo vše připraveno tak, jak by mělo. Narazila jste na nějaké nedostatky?
Pár nedostatků tam rozhodně bylo, ale nic zásadního. Vesměs všechno fungovalo. Navíc sportovci nejsou žádní rozmazlenci. Když nastal problém, všichni to brali jak jinak než sportovně. A většinou ještě s humorem.

Vaše soutěže hodně ovlivnila nepřízeň počasí. Jak nepříjemné to pro vás bylo?
To počasí bylo hodně nepříjemné. Když jsme měly jet opravku, tak ráno nebyla možnost rozveslování. Měly jsme loď po opravě z předešlého závodu a trenér s výrobcem na lodi dělali pár úprav do vln. Pořadatelé pak závody prakticky půl dne po půl hodině odkládali. Muselo se počítat s tím, že se bude závodit. Člověk se nemohl ani najíst. A když už jsme se chystaly na vodu, tak závody úplně zrušili. To se týkalo i tréninku, takže jsme musely trénovat na suchu. Příjemné to rozhodně nebylo. Navíc na nás pak čekaly náročné závody dva dny za sebou.

Myslíte si, že se těmto problémům dalo nějak předejít?
To si opravdu nemyslím. Počasí se tady ovlivnit bohužel nedalo.

Olympijskou vesničku zasáhly na začátku her bleskové přeháňky. Dokonce to zasáhlo i dům, kde spala česká výprava. Byla jste u toho?
Tak o tom nic nevím. Vstávaly jsme v pět ráno a většinu dne strávily na poměrně vzdáleném závodišti. Takže je možné, že mi to uniklo.

close info Zdroj: Archiv Lenky Antošové zoom_in V Riu se dalo potkat hodně slavných sportovců ze zahraničí. Na koho jste narazila?
V posilovně jsem potkala Novaka Djokovice. Protahoval se vedle mě. Musím říct, že je na tom s flexibilitou mnohem lépe než já. Před jídelnou parkoval své kolo Bradley Wiggins a také Mark Cavendish. Všichni potkávali Usaina Bolta, ale já jsem to štěstí neměla. Pro mě byly největší hvězdy naši medailisté!

Co atmosféra v české výpravě? Prý to byla jedna velká rodina.
Atmosféra v české výpravě je asi záležitost, která hodně ovlivnila celkový dojem z olympiády. Na nedostatky typu, že na mě ve sprše spadla tyč se závěsem, nebo že byl všude narychlo položený rezavý trávník, asi zapomenu. Ale na super partu, velkou rodinu našich sportovců, se zapomenout nedá.

Měla jste také možnost po příletu okusit atmosféru olympijského parku na Lipně. Jak se vám tam líbilo?
Lipno bylo prostě parádní! Byl to po dlouhém letu z Ria náročný den. Naložili nás do vrtulníku a čekal nás celý den na Lipně. Byli jsme všichni hodně unavení, ale bylo tam tolik fanoušků, že nás to všechny nakoplo. Nechyběly ani děti, které byly úžasné a roztomilé. Přišly si pro podpis a ani nevěděly, co dělám za sport. Tak jsem jim k podpisu nakreslila dvojskif. Pochybuji, že z té mé malůvky poznaly veslování. Ale důležité bylo, že tam přišly, zasportovaly si s námi. Doufám, že u některých z nich se začal rodit olympijský sen. Ať už si vyberou jakýkoliv sport.

Měla jste vůbec čas fandit ostatním českým olympionikům?
Bohužel, náš veslařský program byl na celý týden a mezi závody zbyl sotva čas na regeneraci. Našim sportovcům jsem fandila na dálku. Na Ondru Synka a Mirku Topinkovou Knapkovou jsem se šla podívat. Ale to už jsme měly po závodech.

Co vás osobně čeká v nejbližších týdnech?
Hned po příjezdu z Lipna jsem se snažila vyléčit. Bylo nás víc, kteří po náročném cestování ulehli. Další týden přišel na řadu trénink, jelikož na začátku září nás 
čeká akademické mistrovství světa, kde pojedeme na jiné lodi a asi si přesedneme. Takže si to musíme osahat. Pak mám ještě nějaké resty ve škole, takže na dovolenou zatím pomyslet nemohu. Ale už bych ji potřebovala!