„Je dobře známo, že mám astma. Během Vuelty se mi zhoršilo, proto jsem na doporučení lékaře zvyšoval dávku salbutamolu,“ uvedl Froome, který má na užívání léku oficiální výjimku. Problém je ovšem v tom, že hodnoty v jeho vzorku dvojnásobně překročily povolené limity.

Froome v tom zdaleka není sám. Užívání a případné zneužívání léků proti astmatu je dnes ve vrcholovém sportu značně rozšířené. Mistry v aplikování tzv. terapeutických výjimek jsou například norští běžci na lyžích. Často kvůli tomu čelili kritice.

Podle českého běžkaře a také astmatika Lukáše Bauera je ale udělení výjimky podmíněno absolvováním přísných testů. „Dají vám nadýchat alergenu a musíte mít určité procento zhoršení. Jakmile by bylo menší, tak nesmíte užívat léky. Já se do toho ale vždycky v pohodě vešel,“ popsal Bauer.

Kdo alespoň po očku sleduje současný profesionální sport, se ožehavému tématu jménem doping prostě nevyhne. Po několika týdnech, kdy titulkům v novinách a na zpravodajských serverech dominovalo Rusko a jeho masivní dopingový program, došlo včera k „vítanému“ osvěžení do centra pozornosti se vrací stará známá cyklistika.

Podezření z podvodů dopadlo plnou silou na nejzářivější hvězdu Chrise Frooma. Mezinárodní unie UCI informovala o tom, že britský závodník letos v září na Vueltě neprošel dopingovou zkouškou. Čtyřnásobný vítěz Tour de France ale zatím nebyl nijak potrestán.

Froomovo vysvětlení? „Je dobře známo, že mám astma. Během Vuelty se mi astma zhoršilo, proto jsem na doporučení lékaře zvyšoval dávku salbutamolu. Vždy jsem se ale ujišťoval, že jsem nepřekročil přípustnou dávku,“ uvedl Brit.

Podle regulí smějí cyklisté užívat salbutamol na zvláštní povolení od UCI, ale maximální povolená koncentrace je 1000 nanogramů na milimetr. Froomův vzorek z Vuelty vykazoval dvojnásobnou hodnotu.

Není to poprvé, co se kolem Frooma vznáší nevábný odér podezření. Čelil už několika nařčením z dopingu (mj. ho podezříval i Lance Armstrong, v tomto směru expert na slovo vzatý), nic se ale neprokázalo. Stejně jako používání kola se skrytým elektromotorkem.

ZNEUŽÍVÁNÍ LÉKŮ?

Soustřeďme se ale na širší okolnosti celé kauzy, především na užívání (a možné zneužívání) léků na astma. To je totiž mezi sportovci čím dál rozšířenější. Když zůstaneme u cyklistiky, vzpomeňte si třeba na vítěze Tour de France z roku 2012 Bradleyho Wigginse, na kterého prasklo, že v kariéře často žádal o terapeutické výjimky kvůli astmatu a alergii na pyl, z toho třikrát těsně před největšími etapovými závody.

Za specialisty na efektivní užívání léků na astma platí norští běžci na lyžích, a to dlouhodobě. Už před lety si na to stěžoval Alexander Wierietielny, trenér Polky Justyny Kowalczykové. „Stál jsem u trati a slyšel jsem, jak těžce Justyna oddechuje. Další holky taky sípaly únavou. A pak kolem proběhla Marit Björgenová, astmatička, a dýchala úplně zlehka. Therese Johaugová byla ještě před dvěma lety slyšet na půl kilometru, teď dýchá klidně,“ uvedl kouč na MS v Oslu před šesti lety.

PŘÍSNÉ TESTY

Co se od té doby změnilo? Norové užívají léky na astma dál. Martin Johnsrud Sundby kvůli tomu byl v minulé sezoně vyloučen ze dvou závodů a přišel tak o prvenství ve Světovém poháru. Hvězda Johaugová si odpykává trest za pozitivní test na anabolický steroid clostebol.

Na druhou stranu je fakt, že právě mezi lyžaři je astmatiků docela dost. Lékaři lidem s touto nemocí často doporučují zimní a vodní sporty. A na severu Evropy patří běžecké lyžování k nejpopulárnějším sportům se širokou základnou.

Z českých běžkařů astma od dětství trápilo třeba Lukáše Bauera. Podle něj se udělení terapeutické výjimky hlídá pomocí přísných testů. „Dají vám nadýchat alergenu a musíte mít určité procento zhoršení. Jakmile by bylo menší, tak nesmíte užívat léky. Já se do toho ale vždycky v pohodě vešel,“ popsal Bauer.

Z dalších českých hvězd mají astma třeba Petra Kvitová nebo Jaroslav Kulhavý.