Dvacetiletý atlet už od dětství vnímá úspěchy slavného otce Petra Vabrouška, známého „železného muže“. „Vyrůstal jsem s tím, že je taťka profesionální sportovec. Jsme si dost podobní,“ říká syn vítěze maratonů v Arktidě i Antarktidě.

Nikdy třeba nezapomene, když ho otec jako malého vzal těsně před cílem za ruku a spolu vítězně přeťali pásku.

Vydal se jinou cestou

Ale… Ač Filip sleduje úžasnou otcovu kariéru, úplně ho nekopíruje. Vydal se trochu jinou cestou. Na triatlon, ve kterém jeho tatík září i ve 46 letech, nemá čas. Ze tří disciplín si vystačí s během. „Pohltil mě jednoduchostí a dostupností,“ povídá. „Máme štěstí, že bydlíme u lesa a drtivá většina tréninkových kilometrů se odehrává právě tam. Běhat v přírodě, je pro mě největší prožitek.“

Plavání a jízdu na kole bere jen jako doplněk a příjemný trénink v otcově společnosti. „Pokud to naše závodní programy dovolí, děláme všechno spolu,“ přiznává. Sám chodí jen rychlé intervaly. „Při nich mi už táta nestačí,“ usmívá se Filip.

Z výsledků si nejvíce považuje druhé místo v závodě na deset kilometrů na českém mistrovství juniorů.

Chce si plnit sny

Radost mu udělal i osobní rekord v půlmaratonu, který zaběhl za 73 minut. Za největší zážitek považuje letošní společnou účast na World Marathon Challenge, což je nálož, při níž musí každý v sedmi dnech uběhnout sedm půlmaratonů na sedmi kontinentech… Další sny si chce splnit v příštích letech.

„Mám v plánu lezeckou cestu obtížnosti 8 UIAA a vyhrát nějaký pěkný ultramaraton, aby se moje iOS aplikace dostaly k co nejvíce uživatelům ve světě,“ přeje si rodák z Malenovic, který se zabývá právě programováním a kódováním.

Ve volnu se věnuje lezení po stěnách. „Zaujalo mě to na YouTube. S taťkou jsme si udělali instruktorský kurz a od té doby se pereme s chyty,“ culí se. „Ve srovnání s během je lezení mnohem víc nepředvídatelné. Člověk neví, co na něj čeká u dalšího chytu.“

Vidíte, stejně jako táta není Filip ani chvíli bez pohybu.