Vaše cesta do Saúdské Arábie se celá udála dost narychlo. Jak se to vlastně seběhlo?

No bylo to tedy opravdu hodně narychlo (smích). Ve čtvrtek večer mi zavolal kamarád, který trénuje box a dostal nabídku od Lukáše Konečného, jestli bych o ten zápas měl zájem. V první moment jsem tomu ani nechtěl uvěřit. Myslel jsem si, že si ze mě dělá legraci, jelikož taková věc by pro mě byla opravdovým splněným snem. Pak už se ale začaly řešit letenky a všechno to začalo být reálnější. No a už v neděli jsem letěl.

Říkáte, že to byl splněný sen. Proběhla ale ve vašem rozhodování i chvilka nějakého váhání, jestli to skutečně přijmout?

Proběhla. Hlavně kvůli tomu, že náš trenér Tomáš Musil pořádá akci na konci března tady v Olomouci a já na ní budu mít hlavní zápas večera. Jako první jsem tedy volal jemu a ptal se ho, jestli s tím souhlasí. Ten mi to ale dovolil a ani chvíli nad tím nepřemýšlel.

Tomáš Musil byl tedy nadšen. A co ostatní z klubu, přátelé a rodina?

Všichni sdíleli to nadšení se mnou a velice mi to přáli. Bylo to v tu chvíli naprosto parádní.

Český zápasník Jiří Procházka po titulovém zápase s Brazilcem Alexem Pereirou.
Nečekaný tah šéfa UFC. Zápas českého samuraje zmizel z hlavní karty galavečera

To věřím. A zjišťoval jste si, jak na vás vlastně přišli?

Zjišťoval. Věnuji se hlavně thai boxu a K1, ale v loňském roce jsem si střihnul i dva zápasy v boxu. Od té době o mně Lukáš Konečný věděl. No a slovo dalo slovo, přidala se k tomu i hromada štěstí a nějakým způsobem se to nakonec upeklo.

Jak byste ohodnotil celkovou organizaci akce v Saúdské Arábii?

Bylo to naprosto neuvěřitelné. Postaráno o nás bylo skutečně suprově. Měli jsme zařízené letenky, ubytování i stravu. Všechno bylo navíc na té nejluxusnější úrovni, jako bych byl nějaký UFC šampion. Zkrátka to byl úplně jiný svět.

Zdroj: Youtube

Co jste si říkal, když jste poprvé vstoupil do té obří arény, kde bylo v tu chvíli přes 30 tisíc lidí?

No ono je pravda, že na ten můj zápas jich tam bylo trochu méně. I tak ale ta aréna byla obrovská. Navíc nová a krásná, postavená zhruba před půl rokem. Je to vlastně krytý fotbalový stadion, který se dá během dne přetvořit v cokoli jiného. A přiznám se, že jsem v životě v ničem podobném nebyl, maximálně jako divák. Mé pocity byly v tu chvíli prostě nepopsatelné.

Měl jste možnost se do ní dostat i dříve přes týden, nebo až vyloženě v den zápasu?

Přes týden vůbec. Na zápas jsme přijeli dvě hodiny předem a to bylo vůbec poprvé, co jsme tu halu viděli. Tréninky i mediální povinnosti totiž probíhaly v centru Rijádu, v takovém jejich menším Las Vegas.

Jaká panovala při zápase atmosféra? Byla k vám vstřícná, nebo jste to tam měl s fanoušky těžké?

Jelikož jsem byl brán jako outsider, tak většina haly fandila soupeři. Útočný vůči mně tam ale nebyl nikdo. Navíc mi po zápase hodně lidí říkalo, že to byl krásný zápas a udělal jsem v něm pro výhru maximum.

Další nabídka by mohla přijít

Jaký byl vlastně Roman Fury soupeř?

Nepříjemný. Navíc je levák, a tak boxuje v opačném gardu než já. Na to nejsem moc zvyklý, protože u nás na trénincích příliš leváků nemáme. Má také hodně podobný styl, jako jeho bratr Tyson Fury. To znamená, že ho zdobí hlavně rychlé a přesné ruce.

Prohodili jste spolu po zápase i nějaké to slovo?

Protože na tom nejsem úplně nejlépe s angličtinou, tak jsme si jen tak ve zkratce poděkovali za zápas a navzájem si do budoucna popřáli hodně štěstí.

Za výkon v zápase vás pochválil i samotný Tyson Fury. Co to pro vás znamená?

Pro mě je to samozřejmě obrovská čest. I to, že jsem s ním mohl prohodit pár slov, pozdravit ho a vyfotit se s ním. Znamená to pro mě opravdu hodně. Už to, že se takováto osobnost vůbec vyjadřuje k mému výkonu, je pro mě něco naprosto nepopsatelného.

Co vám to dalo do budoucího života a do kariéry?

Je to určitě ohromně cenná zkušenost. Hlavně jsem si uvědomil, že teď už mohu boxovat opravdu s každým. Že na každého chlapa je chlap.

Očekáváte, že by teď podobných pozvánek mohlo přicházet více?

To je těžké. Kdybych ten zápas vyhrál, tak by takovýchto nabídek bylo opravdu mnohem více. Na druhou stranu jsem ale prohrál poměrně těsně na body a byly na můj výkon dobré ohlasy, tak by určitě nějaká další nabídka tohoto typu přijít mohla.

Dějiště zimních olympijských her 2026 v Itálii
Zahájení na San Siru i dřevěná hala. Projděte si místa, kde proběhne olympiáda

Celé toto dobrodružství se dá jistě označit za největší událost vaší dosavadní kariéry. Jaká byla ta dosavadní? A dá se to vůbec srovnávat?

Největší akce jsou samozřejmě ty, které pořádá Tomáš Musil tady v Olomouci (smích). Ale teď vážně. Dosud největší akci jsem zažil minulý rok v listopadu v Paříži, kde jsem prohrál na body s francouzským K1 šampionem Fabricem Gnedrem, který měl v tu dobu asi o třicet zápasů více než já.

Nyní vás na konci března čeká domácí akce MTO FIGHT NIGHT: Memoriál Marka Tisoně 2024, kde budete mít hlavní zápas večera. Jak se na to těšíte?

Těším se na to moc. Postavím se tam totiž polskému šampionovi v K1 a myslím, že to bude také pěkná štípaná. Zase se budu navíc muset vrátit zpátky ke kopání a dalším věcem, které jsou v boxu zakázané. Bude to tedy zase trošku změna.

Zdroj: Petr Pelíšek