„Je to po tak dlouhé pauze velké sousto, ale nemám rád nic jednoduchého,“ nechal se slyšet Stanislav „Stanley“ Eschner. „Soupeře v ringu seřežu,“ vzkázal odhodlaně.

Loni na konci září kývl profesionální boxer s přezdívkou „Bejk“ na obrovskou výzvu. Eschner nastoupil k historicky prvnímu souboji v boxu holými klouby na českém území. Neuvěřitelně drsná řežba bez rukavic se zápasníkem MMA a kulturistou Michalem Řehákem skončila porážkou Eschnera.

To ale nebylo to nejhorší.

Oba rváče musela odvést záchranka. Hůř dopadl Eschner, který měl po tvrdém úderu zaraženou lícní kost dovnitř lebky a krvácel do mozku. Levou tvář mu od té doby drží železná destička a šrouby.

Poprvé od operace obličeje teď vkročí do ringu. Eschner si to rozdá se Slovákem Josefem Jurkem o titul UBO v polotěžké váze. Boxovat se bude na dva zápasy, první desetikolová bitva se odehraje 10. července v ústeckém hotelu Clarion.


„Už se nemůžu dočkat, fakt se na to strašně těším. Čekal jsem, až dostanu od doktora zelenou. Boxuje se na dva zápasy, a kdyby mi ten první náhodou nevyšel, tak v tom druhém ho seřežu,“ slíbil Eschner.

Potetovaný sympaťák zažíval bez boxu doslova muka. Dokonce mu hlavou problesknul konec kariéry.

„Když jsem ležel na jipce, myslel jsem si, že je to v prd… Ale pak jsem se do toho zase opřel. Furt jsem trénoval, udržoval si fyzičku. Když přišla tahle titulová nabídka, tak jsem si říkal, proč to nevzít. Vždyť je to bomba!“

Holohlavý bijec celou dobu dřel ve svém gymu, který si udělal ze skladu. „Rozvážím u kamaráda jídlo, dělám sedmnáctky, a když mám pauzu, tak si odskočím zatrénovat. Pořád makám.“

Boxem "Stanley" žije

Eschner se poctivě připravoval a vyhlížel okamžik, kdy dostane od doktorů povolení boxovat.

„Železnou destičku mi montovali zevnitř pusy a čekalo se, až zatvrdne. Teď už by to mělo být v pohodě, větším problémem bylo podlebeční krvácení do mozku. Ale cétéčko a všechno je cajk,“ mrknul boxer.

„Doktor říkal, že jsem blázen, že do toho jdu. Běžně je pauza dva roky. On ale ví, jaký jsem blázen, že boxem žiju. Nemělo by se nic stát,“ ujistil.  


Doktora přemlouvat nemusel, zato u manželky to bylo horší. „To je jasný, že mi to rozmlouvala,“ culil se Eschner. „Mám krásnou malou dcerku a musím na sebe dávat pozor. Ale takovýho si mě našla. Nepřestanu boxovat, dokud budu zdravý. Fakt ne!“

Test s mistrem světa Konečným

Definitivní rozhodnutí vrátit se do ringu padlo po sparingu s bývalým mistrem světa Lukášem Konečným.

„Bál jsem se, že dostanu bombu a budu muset skončit. Ještě jsem nastavoval hlavu, abych dostal pořádnou ránu. A vůbec nic jsem necítil. Jak tam mám tu destičku, tak necítím půlku tváře,“ rozesmál se Eschner. „Dali jsme si do huby šest kol a nic se nestalo, to mě uklidnilo.“

A taky dodalo odvahu. „Teď jsem víc v pohodě. Psychicky jsem vyrovnanější, než kdykoliv dřív. Mělo by to být o dost lepší,“ uznal.

Eschner má taky jasno v tom, že bare knuckle box si už nikdy nezopakuje. „Bez rukavic už nikdy, to mě neláká. Neřekl bych, že to byla blbost. Chtěl jsem to zkusit, byla to pro mě výzva. Jsem prostě takovej magor.“

Jako vzpomínku na tenhle zápas bude mít v obličeji železnou destičku. Jak ale už v nemocnici řekl, nevadí mu, že má plechovou hubu.

„Když jsem prohlásil, že bych si dal odvetu o titul s Andrýskem, který má železnou čelist, tak vznikla zajímavá fightcard. On byl jako Ironman a já jako Terminátor,“ rozesmál se Eschner.