Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čech rozvíjí florbal v Číně. Vídím obrovský potenciál, říká

/ROZHOVOR/ V hráčské kariéře budoucnost neviděl, tak ještě jako teenager přičuchnul k trénování, které zůstalo jeho zálibou a stalo se zároveň jeho živobitím. Michael Blažík však nepůsobí ve své domovině, o florbal se stará v daleké Číně.  

8.12.2018
SDÍLEJ:

Florbal se v Číně pomalu rozvíjí. Týmy už se účastní prvních mezinárodních akcí.Foto: Floorball China

Do Prahy nyní přicestoval na mistrovství světa, v jehož rámci se koná valná hromada Mezinárodní florbalové federace a také Asijsko-Oceánské florbalové konfederace, kde je součástí čínské delegace.

Jak jste se dostal právě do Číny?

V roce 2014 jsem během studií pracoval jako trenér ve Spartě a jedno léto jsem jel do Jižní Koreje, kde jsem se nakonec dostal až k tomu, že jsem trénoval na mistrovství světa jejich nároďák. Dostal jsem se tak do kontaktu s asijským florbalem. Další léto jsem zase chtěl někam jet, napsal jsem do Číny a udělal tam florbalový kemp. Po něm mi nabídli práci na plný úvazek, ale nemohl jsem ji přijmout kvůli škole.

Po jejím dokončení jste se k této myšlence tedy vrátil?

Stále mi to vrtalo hlavou. Hned jak jsem dokončil školu, jsem se tam vydal. Florbal tam byl v začátcích, vnímal jsem ho jako nezorané pole. Jedna firma byla ochotná mě platit jako mádežnického trenéra, což by v Česku prakticky nebylo možné. Lákalo mě to, takže jsem nabídku přijal.

Čemu všemu se v Číně věnujete?

Rozvíjeli jsme mládežnický florbal - školili trenéry, měli jsme vlastní klub, takže jsme rekrutovali děti a vytvářeli mládežnickou ligu. Ale s Číňany to někdy není nejjednodušší, takže po nějaké době jsem začal přemýšlet, že by se to dalo dělat jinak. Jenže nápady se mi nepodařilo prosadit ve firmě. Přemýšlel jsem co a jak, nechtěl jsem tam nechat ten potenciál.

Florbal mě baví, chtěl jsem se mu věnovat dál a podílet se na jeho rozvoji v tak velké zemi. Rozhodl jsem se osamostatnit, v létě 2017 jsem si založil svou firmu. Prodáváme hokejky a vybavení, ale protože trh je malý, tak se zatím soustředíme na jeho rozvoj. Budujeme florbal.

Co všechno bylo ve vašich začátcích s florbalem špatně?

Měli plno týmů z vysokých škol, které se občas sešly na turnaji, ale žádnou mužskou ligu. To byl prostor k rozvoji, aby lidi viděli, že florbal není jen zábava pro děti. Snažil jsem se přesvědčit svaz, ať udělají ligu normálně se základní částí a play-off. Po opravdu dlouhé době přesvědčování se mi zadařilo.

V lednu 2018 jsme tedy začali ligu a překvapivě jsme ji úspěšně v květnu dohráli. V září jsme zahájili druhý ročník a je tam vidět obrovský nárůst v kvalitě. Úroveň je stále nízká, ale ukázalo se, že liga pomáhá rozvoji, ať už taktiky a úrovně hráčů, hernímu povědomí, tak i rozhodčím. Pískají pravidelně a tím, jak se kvalita zvedla, sílí i na ně tlak, aby se zlepšovali.

Jaké další pokroky čínský florbal udělal?

Před pár týdny se povedlo dostat pod svaz pozemního hokeje, což je velká věc. V Číně není jen tak možné si založit svaz, aby byl oficiálně uznaný vládou, mají jen omezený počet. Nové sporty tak mají jen takovou šanci. Může to být vzpruha ve financích, mohl by vzniknout národní tým a mít adekvátní podporu, aby se sport rozvíjel. Pomůže to i lize, chystá se zavedení ženské.

Já dlouhodobě pracuji na mládežnické soutěži. Něco jsme měli, ale nebyl jsem spokojený s parametry, co se týče pořadatelské úrovně. Mezi oddíly jsou složité vztahy. Svaz taky nepracuje, jak by měl. Dětí je však dost, poptávka roste, tak snad se to povede brzy.

Dá se vlastně říct, že Čech položil základy čínského vrcholového florbalu…

Já bych to tak neřekl, protože to zní neskromně. (směje se) Určitě jsem ale nějakou měrou přispěl. Když jsem přijel, tak třeba v mládeži neměli gólmany. V bráně stálo jen dítě s hokejkou. Mně se to strašně nelíbilo, takže jsem hodně tlačil, aby se začalo s brankáři. Díky tomu se začali pomalu objevovat a dnes je to standard. Za to bych si tedy mohl připsat kredit. Jinak je tam víc lidí, kteří se starají o rozvoj, i když já jako jediný Evropan.

Florbalový potenciál má podle vás Čína veliký?

Obrovský. První věc je, že se bavíme o zemi, která má 1,4 miliardy obyvatel. Druhá věc je, že týmové sporty nemají takovou tradici a celkově pohybové aktivity nebyly v zájmu rodičů, pro něž je základ vzdělání. Jenže najednou zjistili, že jim vyrůstá generace, která sedí v lavicích a u počítačů a hrozí ji zdravotní problémy do budoucna. Takže se sport začal dostávat do popředí.

Děti jsou celkem nešikovné oproti Evropě, ale paradoxně florbal si umí dobře zahrát, protože je vidět, že je baví a užívají si ho. Když tedy tlusté čínské dítě dostane florbalku do ruky, baví ho lítat za míčkem. Na jedné škole jsem rozjel kroužek, kde už je takový zájem, že musím děti odmítat. Takže potenciál vidím veliký, sport tam poroste a právě florbal je sport pro ně.

Není tak tvrdý jako hokej a rodičům záleží na tom, aby ten sport působil bezpečně. Z hokeje takový pocit nemají a zároveň se v něm musíte naučit bruslit a podobně, florbal je v tomhle směru jednodušší.

Podpora ze strany veřejnosti je tedy dobrá?

To je další zajímavá věc. Předtím jsem trénoval ve Slovinsku, Koreji, měl jsem školení v Británii a Čína je první země, kde největší překážkou nejsou peníze. Když je přesvědčíte, tak se najdou fondy na cokoli. Nevím, kde se to bere, to asi neví nikdo, ale je tam všechno možné. Překážky jsou spíše v mezilidských vztazích. Když si někdo s někým nerozumí, tak se nedohodnou.

Už dnes je možné, aby byli trenéři na plný úvazek u mládeže. Rodiče jsou ochotní za florbal platit vyšší sumy než třeba v Česku. Odhaduji, že do vzdělání a kroužků dětí dají tak sedmdesát osmdesát procent financí rodiny. Peníze se dají získat i od regionálních vlád a městských částí, které musí vykazovat, že nějak přispívají k zdravému životnímu stylu. Ale závisí hodně na kontaktech a lidech, které znáte, než na kvalitě samotného projektu.

Máte nějakou vizi do budoucna, čeho byste chtěl dosáhnout třeba za pět let?

Chtěl bych tam profesionální florbalovou mužskou soutěž. Pro celou zemi, ne jen v Šanghaji a okolí, kde se nejvíce pohybuji. Jestli to je někde reálné, tak právě v Číně. Asi to tedy bude práce na více než pět let, ale jednoduše chci florbal pozvednout na kvalitní úroveň, aby patřili k nejlepším týmům v Asii. Evropským celkům totiž minimálně tak deset let Asiati ještě konkurovat nebudou.

Snažíte se inspirovat i jinde?

Mapuju hodně Asii. Je tam obrovský florbalový boom, i proto jsem optimistický s Čínou. Státy se od sebe hodně liší kulturně i bohatstvím, ale florbal roste v Koreji, Thajsku, Singapuru, v Malajsii jsem si byl zahrát, na Filipínech byl turnaj… Snažím se být aktivní a vidím, že vznikají týmy i jinde, třeba ve Francii.

Překvapilo mě, že jsem potkal třeba i Holaňdany, když jsem měl zrovna nějaké florbalové tričko, a oni mi říkali, že vědí, o co jde, protože to tam hrají hodně na školách. I v Africe byl teď snad první turnaj mezi jednotlivými zeměmi, mluvil jsem s někým z Brazílie… Florbal se rozvíjí. Je jednoduché s ním začít, lidi baví, proto by mohl růst celosvětově a zařadit se mezi zaběhnuté sporty jako třeba volejbal.

Předpokládám, že život v Číně je hodně specifický. Zvyknul jste si tam?

Je to obrovská změna, tato země není pro každého. Někdy to není lehké, člověka nebaví jíst každý den rýži nebo se mačkat v přeplněném šanghajském metru. Jsou tam věci, které člověk nechápe a nikdy ani nepochopí, i když je tam déle. Ale je mi sedmadvacet, je to životní zkušenost. Chtěl jsem si vyzkoušet život v zahraničí. A cítím obrovskou příležitost. Líbí se mi, že můžu dělat florbal, který mě baví a naplňuje.

Máte i nějaké netradiční zážitky?

Těch je samozřejmě hodně. Co mě tak napadá, v rámci florbalového vybavení, co dovážíme, tam patří i boty. Říkal jsem si, že bychom mohli udělat super kšeft, když jim přivezeme evropské boty. Postupně jsem ale nějak vypozoroval, že děti si neumí vázat tkaničky nebo je na botách ani nemají a používají různé suché zipy. Tak se bojím, že jsem trochu narazil. (směje se) Je to hodně zvláštní, dost se mi stává, že za mnou přijde dítě, i ve věku deset nebo jedenáct, a chce zavázat boty.

Autor: Michal Sedlák

8.12.2018
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Skladník 24 000 Kč Skladník do obchodu s elektromateriálem. Nutná znalost oboru elektro. Jedná se o lehkou práci. Kontakt se zákazníky - výdej zboží. Příjem zboží od dodavatelů. Pevná pracovní doba od 6 do 15 hod. Výroba - Výroba Zámečníci strojů 28 000 Kč Zámečníci strojů Zámečník / Montér vzduchotechniky. Požadované vzdělání: nižší střední. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 28000 kč, mzda max. 40000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce:, , - montážní a demontážní činnost v profesích vzduchotechnika a klimatizace, příp. chlazení a činnosti související, , Požadujeme:, , - schopnost samostatně provádět montáže vzduchotechniky nebo ochotu se tyto činnosti u nás naučit, - manuální zručnost, přesnost a preciznost, - časovou flexibilitu dle aktuálních potřeb, ochotu cestovat, samostatnost, - praxe v oblasti montáží VZT/CHL výhodou, , Nabízíme:, , zázemí stabilní české společnosti s 25 letou tradicí, mzdové ohodnocení až do výše 40 000 Kč, příspěvek za cestování, příspěvek na stravu a další zaměstnanecké benefity, profesní růst - zaučení se v oboru, případně vedení skupiny montérů, mobilní telefon, , Nástup ihned.. Pracoviště: Stavoklima s.r.o., Budějovická, č.p. 450, 370 01 České Budějovice 1. Informace: Eva Křivánková, +420 380 420 950,770 166 235. Zdravotnictví - Zdravotnictví Zdravotní sestra 25 000 Kč Všeobecné sestry bez specializace Zdravotní sestra v ambulanci chirurgie nebo ortopedie. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Práce v jednosměnném ambulantním provozu s jednoduchými oper. zákroky. Lékař ordinuje 3 dny v týdnu, zbylé 2 dny má sestra na administrativu. , , Možnost střídavé práce i v ambulanci ortopedie - dle dohody a výše úvazku., , Požadavky: odborná způsobilost podle zákona č. 96/2004 Sb., praxe, znalost práce na PC, flexibilita, spolehlivost, samostatnost, příjemné vystupování., , Nabízíme: výhodné platové podmínky, dodatkovou dovolenou, stravenky, možnost polovičního úvazku.. Pracoviště: Medica jm s.r.o., pracoviště kladno, K nemocnici, č.p. 2814, 272 01 Kladno 1. Informace: Jana Navarčíková, +420 602 830 324. Gastronomie - Výrobci sýrů Dělnice ve výrobě sýrů - DPP. 80 Kč Výrobci sýrů Dělnice ve výrobě sýrů - DPP. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 80 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: místo výkonu práce : Lomnice u Rýmařova 17, po zaučení možnost převedení na HPP, nutná manuální zručnost, pletení korbačíků, výroba pařených sýrů, balení a vážení, etiketování sýrů, nutný zdravotní průkaz. Plat : 80,- Kč/hod. + osobní ohodnocení dle výkonu / 0 - 100 % ze zákl. mzdy /., Hlásit se na tel. č. 603 516 872 nebo na e - mail : info@milkov.cz, Z : 5.9.2017. Pracoviště: Milkov, s.r.o. - pracoviště, 793 02 Lomnice u Rýmařova. Informace: Nitková, +420 603 516 872.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radek Voltr.

Peníze pro Sofinku. Fotbalista Voltr ukázal laskavé srdce

Hokejisté Slovanu Bratislava se radují z gólu.

Rusové baží po Londýnu s Paříží. Co na to zámořská NHL?

Trpasličí pes i plyšák Kuky. Známe rituály a talismany českých sportovců

Fotbalista Tomáš Vaclík má plyšáka od dcery, biatlonistka Markéta Davidová si zamilovala jednorožce. A co další úspěšní sportovci? Deník nahlédl do soukromí českých hvězd a odhalil neznámé talismany i úspěšné rituály. Snad teď neztratí své kouzlo…

Tajná svatba sportovního páru. Chocová: Strach jsem měla jen z angličtiny

/ROZHOVOR/ Plavecká mistryně Evropy Petra Chocová a světový šampion ve footbagu Jan Weber se v říjnu vzali na exotických Seychelách. Do Číny na MS v krátkém bazénu, které zítra začíná, však prsařka z České Lípy odletěla ještě s dívčím jménem. Nestihla by včas vyřídit víza na nový pas.

Útočník MFK Dávid Guba: Přešla mě chuť dívat se na tabulku

Karviná – Vítězný gól na kontě, solidní výkon a naděje, že nově složený útok Guba – Wágner – Galuška by mohl fungovat.

Politika by neměla mít sport za rukojmí, tvrdí hradecký kouč Zdenko Frťala

/ROZHOVOR/ Mění fotbalový Hradec k obrazu svému. Zdenko Frťala, od léta trenér druholigových Votroků, to (minimálně) výsledkově zvládá.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT