Asi žádného z příznivců českého basketbalu by ani v tom nejčernějším snu nenapadlo, že by jeho miláčci skončili už ve skupině. Vždyť domácí Evropa měla být vrcholem zlaté generace. Po šokujícím šestém místě na světovém šampionátu, po šokujícím se kvalifikováním na olympijské hry, nejen fanoušci větřili v zisk cenného kovu. Jenže. Vše hezké netrvá věčně. Lvi nakonec odvraceli ostudu za pět minut dvanáct. Spíše v hodině dvanácté. Po závěrečném klaksonu se stali pro národ hrdiny. Nicméně nechybělo mnoho a mohli být za vyvrhele.

Mistrovství Evropy basketbalistů, skupina D, ČR - Finsko, 6. září 2022, Praha. Vlevo Tomáš Satoranský z ČR.
Glosa Zdeňka Zamastila: Droga s označením Tomáš „Saty“ Satoranský

Pražští organizátoři naopak ostudu České republice neudělali. Největší sportovní akci v České republice, co se týče významu, zvládli precizně. Čelní představitelé FIBA si atmosféru v O2 aréně jistě dobře zapamatují. A snad Česká basketbalová federace nebude čekat na přidělení dalšího vrcholu znovu přes čtyřicet let. Vytáhli se i fanoušci na patnáct zápasů skupiny D jich dorazilo přesně 101 769. Nejvíce pochopitelně na domácí tým, zhruba 60 000. Nutno podotknout, že konečné číslo výrazně podpořila enkláva finských fans. Do hlavního města se na turnaj vydalo kolem šest tisícovek podporovatelů Suomi, kteří se v intenzitě fandění minimálně vyrovnali těm českým.

Kromě zvládnutí všech úkolů ze strany pořadatele je zapotřebí, aby se vyslanci země drželi v evropské nebo lépe světové špičce. Česká republika se po hubených letech dokonce po čínské krasojízdě vyhoupla mezi deset nejlepších v celosvětovém žebříčku. A, že by zrovna na domácím EuroBasketu měl národní tým ze společnosti basketbalové smetánky vypadnout?

Hluché úseky

Jak se traduje, že neštěstí nechodí po horách ale po lidech, tak toto rčení postihlo v nejhorším možném okamžiku českou reprezentaci. Respektive Tomáše Satoranského. I když. „Saty“ je vlastně česká reprezentace. Přesně čtrnáct dní před vypuknutím vrcholného okamžiku kariéry v národním týmu se největší hvězda zranila. Vážně zranila. Satoranský si přivodil těžký výron kotníku. Od té doby český tým ztratil svoji tvář. Start šampionátu se blížil a Češi schytávali jednu facku za druhou. Prohrou s Maďarskem si prakticky zavřeli dveře na další světový šampionát. To horší ale ještě mělo přijít.

Basketbalisté porazili Izrael a postoupili do osmifinále
Veselý smeká klobouk před parťákem: Jsem rád, že je Saty takový blázen

Ve vstupním utkání EuroBasketu čekal Lvy souboj se sousedním Polskem. Vzhledem k tom, že dalším v pořadí bylo mega silné Srbsko, Češi museli vyhrát. Jako na smilování všichni v národním týmu vyhlíželi stav svého lídra. Ten nakonec chutí nechybět na velké domácí akci překonal bolest a nastoupil. Utkání ale odehrál na jedné noze a s jeho bojácným výkonem se svezl celý tým. Prohra 84:99 a především pohled i výhled na léčený kotník Satoranského úplně rozložila už tak nervózní tým. Ten se ještě více ocitl pod tlakem z velkých očekávání.

„Nesmíme nechat soupeře tolik odskočit. A když už to jednou dotáhneme, tak se musíme vyvarovat chyb, aby se to neopakovalo. Musíme hrát čtyřicet minut a ne dvacet,“ narážel po utkání Vít Krejčí na dva hluché úseky, který dodal: „Je neuvěřitelné, že Saty se po takovém zranění vrátil už na úvodní zápas. Doufejme, že zítra ráno bude jeho kotník v pohodě on se bude moc připravit na další utkání.“

Zdroj: Deník/Zdeněk Zamastil

Následoval duel se Srbskem. Bez Tomáše Satoranského, který tentokrát nechtěl riskovat. Největší favorit si dlouho dělal se soupeřem, co chtěl. Ve druhém poločase ale napěchovaná O2 arena (15 500 diváků) dotlačila své hráče k heroickému výkonu, který stačil na přijatelnou prohru 68:81.

„Dohánět velkou ztrátu proti Srbsku je náročné. My jsme to však jako marný boj nebrali. Hráli jsme, co jsme mohli. Nakonec se ukázalo, když s nimi dokážeme udržet krok, tak se nám povedlo hrozivou ztrátu trochu stáhnout. Jenže Srbsko je jeden z nejlepších týmu v Evropě,“ pravil po zápase Martin Peterka a vyjádřil se i k absenci lídra týmu: „Pokud to tak cítí Tomáš, tak to bylo určitě správné rozhodnutí. Jestli si měl dát volno tak proto, aby byl ready na další zápasy.“

Znovuzrozený Satoranský

Po dvou zápasech se ocitl spolufavorit skupiny D bez vítězství. Stejně jako její největší outsider. A právě s Nizozemskem se střetli Češi o udržení postupové naděje. Satoranský znovu šetřil kotník. Ač to v prvním poločase to na drama nevypadalo, tak tým pořadatele po přestávce téměř ztratil více než dvacetibodový náskok. Nakonec v bitvě až do konce „Tulipány“ udolal v poměru 88:80.

„Vypadalo to, že zápas zvládneme v pohodě. Jenže jsme trochu polevili a Holanďani se rozjeli. Naštěstí jsme koncovku ustáli. Ve správnou chvíli jsme našli správné lidi. Výhru jsme urvali,“ přiznal po střetnutí český kapitán Vojtěch Hruban a vyjádřil se také k další absenci Satoranského: „Saty není nahraditelný. My bez něj musíme hrát úplně jinak. Musíme hrát úplně jiný průnik. To je jeden z důvodů, proč máme hluché úseky. Ne vždycky nám hra bez něj sedí a plyne tak, jak má.“

Jenže „play-off“ pro české barvy pokračovalo. Proti Finsku, které v případě prohry na šampionátu končilo, se do zápasového rytmu vrátil Tomáš Satoranský. Odehrál však svůj nejhorší zápas za reprezentaci. Prohru 88:98 se svými spoluhráči odvrátit nemohl. Kromě špatné obrany Čechy zabila neobyčejná finská ostrostřelba.

Tomáš Satoranský
Na zraněný kotník jsem úplně zapomněl, řekl Satoranský. Čechy dotáhl k postupu

„Finové hráli od začátku hráli s velkou energií. Rychle, čímž si dokázali vytvořit prostor pro tříbodové střely. Jejich střelba byla vážně úžasná. Vždy, když jsme se jim přiblížili, tak nás okamžitě zchladili. Bylo na nich vidět, jak moc chtějí vyhrát,“ hodnotil zápas pivot Patrik Auda.

Před posledním utkáním ve skupině s Izraelem měli Lvi znovu přiložený nůž u krku. Ještě před tím posílali děkovné dopisy do Srbska, které je zdoláním židovského státu udrželo v postupové hře. Mohl se tak uskutečnit přímý souboj o Berlín, kde se koná závěrečné play off. Alfou a omegou byl znovu pravý kotník Satoranského. Nejostřeji sledovaná část těla v České republice za posledních iks let… Minimálně ve sportovním prostředí. Od zlomeného malíčku Jaromíra Jágra v roce 2005.

„Saty“ do utkání nastoupil. Co nastoupil, on hrál jako znovuzrozený. Své spoluhráče znovu udělal a tým dokráčel k postupové výhře 88:77. Přestože se i se svou hlavní hvězdou nevyhnul hluchému místu. Izraelci stáhli téměř dvacetibodové manko na dva body. Odpověď české armády byla razantní a definitivní. Šňůra 13:0 a potvrzení letenek do Berlína.

Těžký zápas s Řeky

„Zůstane asi nedoceněno, co tu Saty během turnaje dokázal. Byl mimo tým a musel toho udělat spoustu a taky sám hodně zaplatil ze svého za to, aby měl šanci se vrátit. Ukázal tak srdce a obrovskou chuť a odhodlání za tenhle tým hrát. Bylo neuvěřitelné, jak se s tou situací vyrovnal. Jak byl stále pozitivní a jak chtěl pomoct, i když věděl, že bude skákat víceméně po jedné noze. Mít ho po tak vážném zranění kotníku po pár týdnech zpátky na poslední dva zápasy a hlavně na ten rozhodující, tak za to skutečně klobouk dolů,” klaní se českému kápovi kapitán Vojtěch Hruban.

Se superlativy přispěchal i hlavní kouč národního týmu.

„U basketbalu se pohybuji pětačtyřicet let, ale ještě jsem neviděl hráče, který by nastupoval s takovým druhem zranění a chtěl tolik vyhrát. Saty je příkladem pro děti, ale i pro ostatní hráče, jakým je profesionálem. To, co přinesl týmu, bylo víc než body a asistence,“ připomíná Ronen Ginzburg.

Basketbalisté porazili Izrael a postoupili do osmifinále
Radost i úleva. Basketbalisté zvládli klíčovou bitvu a postoupili do osmifinále

V německé metropoli se Češi představí v neděli (20:45). Pavouk, respektive jejich umístění v základní skupině jim přisoudil Řecko. Patrně jednoho z nejtěžších soupeřů s největší hvězdou planety jménem Giannis Antetokounmpo. Ten má na soupeře pifku za mistrovství světa v Číně, kdy se vyfauloval a jeho tým nedosáhl na potřebnou dvanáctibodovou výhru. Vůbec celé basketbalové Řecko prahne po vendetě. Už má českého nároďáku plné zuby. V poslední chvíli mu totiž zatarasil také cestu na olympijské hry.

„Budeme hrát proti, podle mě, nejlepšímu hráči planety, takže v tuhle chvíli to pro nás bude spíš odměna za ten postup ve složité situaci. A pokusíme se o nemožné,” vyhlašuje Hruban. Favorit, vysoký favorit je daný. Češi ale už nejednou ukázali, že se ale umí na zápasy o všechno dokonale připravit. Naposledy proti Izraeli. „V utkání jsme jasnými outsidery a nic se od nás neočekává. To je přesně to, co nám nejvíc vyhovuje. Alespoň z nás trochu spadne tlak, i když pražská atmosféra nám bude chybět,“ míní Tomáš Satoranský.