S dvěma tisíci registrovanými hráči patří český stolní fotbal k nejširším základnám.

Na světovém žebříčku mu patří druhé místo za Německem. Státy západní a jižní Evropy přitom mají v této hře delší tradici.

„Jako národ jsme hraví, proto nám stolní fotbal tak jde,“ vysvětlil Josef Souček, předseda Výkonného výboru České foosballové organizace.

Obliba fotbálku u nás významně vzrostla. Důkazem je i bohatá účast českých reprezentantů na mezinárodních turnajích. „Češi jsou největší cestovatelé. Například na posledním MS jich startovalo čtyřicet,“ doplnil Souček.

Valnou část nákladů na cesty si hráči hradí sami. Roční rozpočet reprezentace je okolo 100 tisíc korun. Česká základna je v porovnání s většinou zemí mladší. Průměr širší domácí špičky je asi 25 let, zatímco v zahraničí o deset let více.

Dlouhodobý cíl České foosballové organizace představuje nadále oslovovat mládež. „Proto pořádáme řadu náborových turnajů,“ říká Souček.

Nejrozsáhlejší zázemí v Česku mají hráči v Praze. Z 250 ligových týmů jich polovina sídlí právě v metropoli.

SLANG OD STOLU
Vostěňák
– střela z obrany mířená do mantinelu a pak do brány
Dálnice – čisté vstřelení branky z obrany
Dojeb – pomalý gól, který se střílí krajním hráčem na útočné řadě žižkoffský gól – nepříliš pohledný gól. Většinou nechtěný a často nechytatelný.
Kombo – série neviditelných triků zakončená brankou
Kořka v prdeli – povzdech nad prvním obdrženým gólem v zápase
Lacinka – lehce obdržená nebo vstřelená branka
Mrdlavka – výraz pro pomalý míček směřující do branky
Pod stůl – prohra s nulou
Prásknout bičem – elko k sobě, jak ho hrával Pavoľ Kováčik
Pribiňáček – ušmudlaný gól
Půček – vymodlený gól
Ťafka, morda, raketa – nechytatelná, extrémně prudká střela
Tříprsťák - hráč, který ovládá útočnou řadu pouze třemi prsty
Tužka, lúzr, zerko – hráč, který mnoho fotbálkového umu nepobral
Zetko – klička, která míří do protipohybu bránícího hráče