Od zvláštního zpravodaje Deníku

Nedávno byl už potřetí zvolen nejlepším florbalistou světa. Ve své dosavadní kariéře vyhrál vše, co se dalo. Titul ve švédské lize, Evropský pohár a předloni v Praze i tolik vytoužené zlato na mistrovství světa.

Mika Kohonen je bez debat jedním z nejlepších florbalistů, kteří se kdy proháněli za děravým platovým míčkem. Přesto má ještě jeden tajný a nesplněný sen – získat titul mistra světa doma v rodném Finsku. Před vlastním publikem.

„Tenhle šampionát je pro mě hodně speciální. Fanoušci od nás čekají jen zlato, ale podle mě to je pro nás jen pozitivní motivace,“ tvrdí třiatřicetiletý Kohonen. Finská florbalová modla a velmi uznávaný a respektovaný hráč.

Nemůže být pro vás ten tlak ze strany diváků až svazující?

Myslím, že ne. Máme tu ten nejsilnější mančaft v historii. Jsem přesvědčený, že s míčkem i bez něj jsme nejrychlejší. Máme i skvělé gólmany. Takže jsme prostě připraveni.

Připravujete se už v myšlenkách na očekávané finále proti Švédsku?


Ale počkejte, jsou tu ještě Švýcaři a Češi (semifinálový soupeř Finska - pozn. red). Rozhodně se nesoustředíme jen na největší rivaly – Švédy.

I když jste finskou florbalovou legendou, hrajete ve švédské Storvretě. Jaké to je?


Jsem vděčný za to, jak se o mě i mou rodinu ve Švédsku starají. Hraju tam, protože jsem vždycky chtěl a pořád chci působit v té nejlepší lize světa.

Jak se z vás vlastně stal profesionální florbalista? V mládí jste hrál i hokej a fotbal…


Do sedmnácti let. Když mě jeden kamarád poprvé vzal na florbalový trénink, pořád jsem ještě snil, že jednou budu hrát hokej v NHL nebo fotbal ve španělské lize. Pak jsem se už soustředil jen na florbal. Od dětství jsem chtěl být profesionální sportovec. Ten sen se mi splnil a jsem spokojený.

V základní skupině jste tu všechny tři zápasy jasně vyhráli. Jaký máte pocit z měření sil s o hodně slabšími týmy?


Nevím. My jsme hráči a naším úkolem je hrát. Nepřemýšlím o tom, jestli je systém turnaje dobrý nebo špatný. Hlavní je, abychom byli připraveni na boje o medaile.

Takže vám nevadí, že musíte hrát proti soupeřům, kteří jsou výkonnostně někde úplně jinde?


Opravdu o tom nepřemýšlíme. Soustředíme se na náš cíl a ten je jasný. Vyhrát celý šampionát.