Na zmíněnou trojici dolehly problémy. Finanční, psychické. Nicméně jedno měli všichni tři společné: nejslavnější chvilky jejich kariér už byly minulostí (Bystroň a Pergl již kopali jen na amatérské úrovni). Těžko si zvykali…

A právě mnohdy tak těžký přechod do sportovního důchodu (často nazývaný jako život po životě) si nyní dal za cíl vyřešit projekt nazvaný Elit. Sportovci se díky této nově vzniklé platformě mohou snáze vzdělávat hlavně ve finanční oblasti. Pešír, bývalý fotbalista, jenž hrál doma i v cizině, hned zavzpomínal, jak žil takřka z měsíce na měsíc. „Ne vždy chodily výplaty, člověk tehdy řešil současnost, ne budoucnost.“

Zpět k onomu programu Elit. Experti poradí s daněmi, právními aspekty smluv. Hlavní (a smělou) ambicí je nicméně pomoc s nalezením nového zaměstnání. Největší paradox? Ačkoli příběhy třeba i bývalých reprezentantů nabízejí často kruté pády na zem, většina současných profesionálů si možné budoucí problémy nepřipouští.

Budoucnost sportovců je velké téma rovněž v cizině podle anglické studie skončí 60 % fotbalistů do pěti let od konce kariéry na mizině.

Pešír by mohl dlouho vyprávět: „S fotbalem jsem přestal ve 32 letech. První rok byl těžký. Je to o tom, abyste si dokázali snížit životní standard.“ Jenže řada sportovců to prostě nezvládne. Přicházejí nečekané potíže, bankroty. A netýká se to jen českého prostředí. Naopak. Studie ze zahraničí (včetně Ameriky) ukazují, že tvrdá realita důchodu navíc postihuje i hokejisty či basketbalisty.

„Je třeba, aby se každý připravil na to, že sportovní kariéra je krátká,“ prohlásil Marek Černošek, předseda České asociace hokejistů. Dvě největší úskalí? Ego a stud. „Hráči se bojí posměchu. On ne každý je Einstein a jakmile přijde problém, radši schovají hlavu do písku,“ řekl Marek Sýkora, bývalý hokejista, trenér a nyní uznávaný spolukomentátor České televize, který už během vrcholové kariéry stihl vystudovat pedagogickou fakultu.

Takových sportovců přibývá. Ale pořád je jich málo. Uznal to i Pavel Pumprla, basketbalový reprezentant, který zvládl dokončit obor anglistika na Masarykově univerzitě. „Kluby to nevidí zrovna rády,“ zmínil šéf České asociace basketbalových hráčů.

Asi nejpragmatičtější přístup volí ženy. Fotbalistky, hokejistky, basketbalistky… Takřka všechny už myslí na „důchod“, což je dáno i tím, že mají poloprofesionální smlouvy. „V další etapě života jsou abych tak řekl použitelnější,“ dodal Pešír, mimo jiné vedoucí fotbalové reprezentace žen.