Staré přísloví praví: za vším hledej… peníze.

A těch mají v zemi, kde ropa tryská proudem, na sport dost a dost. Saúdská Arábie provádí reformy a otvírá se světu, láká turisty a globální sportovní akce jsou k tomu nejlepší reklamou. A za ní se dá přece skrýt i nějaké to porušení lidských práv.
Absence alkoholu nevadí
V těchto dnech se tam premiérově jede Rallye Dakar a ohlasy účastníků jsou veskrze pozitivní. Každý si zvykl, že si večer v bivaku nemůže dát pivo či ještě něco ostřejšího, což se v minulosti běžně dělo.
Legendární řidič kamionu Tatra Karel Loprais se v dobách afrického Dakaru navyprávěl zkazek o léčivých účincích pověstného Valašského penicilínu…
Současné posádky se s prohibicí ovšem dokážou snadno vyrovnat. „Nemám s tím problém. Alkohol nekonzumuji, a tím pádem mi nechybí ani na Dakaru. Program etap přináší takovou únavu, že spíme, jako když nás do vody hodí,“ prohlásil pilot Big Shock Racing Martin Macík.

Ve stejném duch mu přizvukuje i mechanik David Švanda.
„Za rok vypiju asi dvě piva a dva panáky, takže mi nic nechybí. Pivo jsme částečně nahradili kafem a Big Shockem,“ culil se.
Přesun z Jižní Ameriky, kde se motoristický maraton zabydlel na jedenáct let, je však znatelný. „Příjemná byla cena nafty, která se pohybuje kolem čtyř korun za litr,“ líčil palubní mechanik Instaforex Loprais Teamu Petr Pokora zážitek z prvních hodin po příletu.
Komornější atmosféra
Problém byl ale jinde. „Nikde jsme nemohli natankovat. Buď měli zavřeno, protože byl právě čas modliteb, nebo naftu neměli. Takže jsme museli čekat, než ji přivezou,“ krčil rameny.
Jezdec na motocyklové čtyřkolce Zdeněk Tůma viděl v ulicích města Džidda, kde Dakar 5. ledna odstartoval, komornější atmosféru než bývala v Jižní Americe. „Rozhodně Dakar není vidět na každém kroku.“
Nejvíc se v Džiddě žije na pobřežní promenádě. „Je dlouhá asi deset kilometrů a je na ní spousta kaváren. Těžko se v nich hledá místečko, i když pochopitelně nenabízejí žádný alkohol. Lidé ale měli povědomí, že budeme brzy závodit,“ tvrdil týmu BARTH Racing.

Ne všechno je ale stejné jako loni v Peru. Tam nikomu nevadilo, že měla Ollie Roučková na kapotě své buginy reklamu na lechtivější pánský časopis.
V konzervativní islámské zemi je však něco takového nepřípustné.
„Snažili jsme start dojednat, pořadatelská společnost A.S.O. S reklamou neměla problém, účast ale zamítli Saúdové,“ smutnila po verdiktu Ollie.
Nicméně rozlehlé pouštní království na Arabském poloostrově se chce předvést před světem. Nedávným příkladem bylo boxerské utkání těžké váhy mezi Andy Ruizem jr. a Anthony Joshuou.
Bitva v dunách
Organizátoři jen kvůli tomuto duelu postavili na okraji Rijádu stadion Diriyah Arena pro 15 000 diváků. Prosincová „bitva v dunách“ Saúdy údajně přišla na sto milionů dolarů.
„Petrodolary“ sehrály svou roli i při finálovém turnaji španělského fotbalového Superpoháru, který se hrál v Džiddě v novém formátu o čtyřech účastnících.

Jen co účastníci Rallye Dakar město opustili, dorazily tam hvězdy Barcelony, Valencie a madridských klubů Real a Atlético.
Nadšení z toho ale nebyli ani fanoušci, ani vedení španělské ligy. Tisk označil tento krok jako vítězství byznysu nad sportem, ale jak se říká účel světí prostředky.
Další akce budou následovat. Dakar se má jet v Saúdské Arábii ještě čtyřikrát, Španělé uzavřeli na Superpohár tříletou smlouvu.