Vaše poslední působení v Polsku ukončil krach klubu. Zdá se, že jste odvážná žena.

Ale já jsem v Polsku hrávala už předtím dva roky ve Vratislavi. A byly to pro mě skvělé sezony. Podívala jsem se poprvé do zahraničí, dařilo se mi. Ano, v Krakově se něco zvrtlo. To se stává, takový je sport. Byla to rozhodně škoda, protože jsme tam měly jít s mojí nejlepší kamarádkou Pavlou Šmídovou.

 

S ní jdete do Polska i tentokrát. Vytvořily jste už dvojici?

To jsme samozřejmě neplánovaly, ale je to milá shoda náhod. Obě dvě jsme dostaly nabídku od stejného klubu a obě na ni kývly. Jsem ráda, že nebudu v týmu jediná Češka. Přicházím do něj s kamarádkou, se kterou můžu trávit volné chvíle. A důležitá je i sehranost, nemusím si zvykat na novou nahrávačku.

Už jsem fasovala oblečení a najednou konec

 

Jste už ostražitější? Zjišťujete detailněji, jak je na tom váš klub?

O něco ostražitější asi jsem. Někdy situaci ale přesně nerozeznáte. Vypadá růžově a všechno špatně skončí. V Krakově jsem už fasovala oblečení a zničehonic byl konec. Údajně kvůli problémům s halou a tým se musel rozpustit.

A toho jste nakonec nemusela až tolik litovat. S Olomoucí jste ovládla tři soutěže…

Na Olomouc budu moc ráda vzpomínat. Pan trenér Teplý poskládal výborný tým. Jednou se chci do extraligy vrátit. Neříkám kdy a kam. Třeba se ale ještě potkáme.

 

Odcházíte i proto, že už v Česku vlastně nemáte co vyhrát?

Jsem stále mladá hráčka, která může venku něco dokázat. Chci zkusit znovu zahraničí, získat další volejbalové zkušenosti, zdokonalit jazyky… Nic si nenalhávejme: všechno okolo volejbalu je v Polsku profesionálnější. A Bielsko-Biala má na medaili.

 

Pojďme k reprezentaci. V zimě jste nehrála neúspěšnou kvalifikaci o mistrovství Evropy. Co vás přimělo k návratu?

Nezlobte se, nerada bych se hrabala v tom, co bylo. Teď se vytvořil nový realizační tým, přišel nový trenér. Jsem přesvědčená, že to bude mít velký přínos pro český volejbal. Jannis Athanasopulos má trochu jiné metody. Kádr se omladil. Mělo by to být fajn.

Výsledky jsou ale zatím nevyrovnané.

Sehráváme se. Máme za sebou jen čtyři zápasy. Forma by měla gradovat za rok při kvalifikaci o mistrovství Evropy. A pak snad na turnaji. Tohle léto je takové volnější, určené spíše ke zkoušení.

Skupina se může zamotat

 

Jaká je komunikace s řeckým trenérem?

Ano, jde o Řeka, má ale za manželku Slovinku, s níž jsem hrála v Prostějově. Umí proto pár českých slov, i když je hlavním jazykem angličtina. Pan trenér je velmi komunikativní, často se všemi diskutuje.  On je veliký motivátor, neustále pozitivně naladěný. Bude to dobré.

 

O Řecích se říká, že jsou impulsivní. Platí to? Vyhovuje vám to?

Pan trenér je impulsivní v dobrém smyslu. Každý balon s námi prožívá. I když ho zkazíme, nikdy na nás nekřičí a povzbuzuje nás.

Mluvíme spolu při vašem odletu na Slovensko. A situace není dobrá. Na první Ukrajinky ztrácíte dva body a na druhé Slovenky bod…

Škoda, že jsme domácí utkání se Slovenkami nedotáhly do vítězného konce. Ale o něco důležitější pro mě je, že jsme v Brně předváděly dobrý volejbal. Jen jsme neměly štěstí v jednom tiebreaku. Možná jsme nebyly správně koncentrované. Škoda.

 

Co změnit do odvety se Slovenkami?

Musíme jít agresivně do servisu, aby si soupeřky nemohly přihrát. Když budeme předvádět svoji hru, budeme míče roztahovat po předních hráčkách, měly bychom zvítězit. 

 

Poslední duel sehrajete doma se Švédskem. Jak se těšíte na jablonecké publikum?

Moc, v Jablonci jsme trénovaly celou přípravu. Prostředí je tam pro nás to úplně nejvíc domácí. Doufejme, že vyhrajeme a pomůžou nám Slovenky v utkání s Ukrajinou. Skupina se ještě může zamotat, rády bychom postoupily.

Partnerem českého volejbalu je Hyundai.