„Jsem nesmírně rád, že se mi to povedlo,“ vyprávěl za cílem šestadvacetiletá Dostál. V průběhu závodu jsem doufal, že to bude na medaili, chtěl jsem pochopitelně vyhrát. Snažil jsem se do posledních metrů, ale Maďar Kopasz byl dneska lepší.“

Od startu jel Dostál v příznivých podmínkách (vítr tentokrát foukal proti) za Portugalcem Pimetou. „Nechtěl jsem ho nechat ujet, aby mu moc nenarostla křídla,“ pokračoval.

„Čekal jsem, že tam bude ještě dělat bordel Bělorus Jureňa. Zato Slovák Gelle zajel životní závod, má jistou olympiádu a za čtvrté místo mu patří velká gratulace,“ prohlásil závodník, který si oproti loňskému MS polepšil o jednu příčku.

Díky maďarskému vítězi vytvořili domácí fanoušci na kanálu ohlušující kulisu. „Jsem rád, když jedu a soustředím se na sebe, na svůj dech a na každý záběr. Sice mě rámus v tomto směru nevadil, ale bubny duněly tak silně, že to bylo až nepříjemný,“ krčil rameny.

„Snažil jsem se udržet v čele, ale asi 250 metrů před cílem jsem tušil, že je Kopasz za mnou, a jestli předvede finiš, co umí, bude to špatný. Je hodně rychlej, ale i když tady vyhrál o 1,24 vteřiny, nemusí to do budoucnosti nic znamenat,“ přemítal Dostál.

Páteční problémy, kdy před semifinále musel poobědvat knedlíky, se neopakovaly. „Už jsem si mohl vybrat, co jsem potřeboval,“ usmíval se svěřenec Karla Leštiny.

„Od minulého roku jsme udělali velikej krok dopředu. Natrénováno jsme měli dostatečně. Možná to, co jsme udělali teď, nám ještě pomůže do příštího roku.“

V sobotu večer čeká dvoumetrového obra ještě semifinále na K2 s Radkem Šloufem. Zůstaly Dostálovi po těžkém finále ještě nějaké síly?

„Určitě zbyly. Vypádluju se, spálím laktát a něco malého sním. Půjdeme do toho s Radkem tak ostře, jak do toho jsem šel na singlu. A buď to vyjde, nebo ne.“