Abychom mohli začít vyprávět příběh jihoafrického rodáka, musíme se vrátit v čase o řadu let zpátky.

Bylo mu pouhých dvacet let, když se rozhodl ke kroku, který mu později obrátil život doslova naruby. Prodal veškerý svůj majetek, aby mohl odcestovat do Velké Británie a připojit se k tamní armádě.

V polovině roku 2007 dokončil výcvik a stal se členem parašutistické jednotky. Spolu s ním prošlo výcvikem pouhých dvaadvacet mladíků z více než stovky, která se výcviku zúčastnila.

Afghánský paralympionik Abbas Karimi
Narodil se bez rukou, v Afghánistánu ho šikanovali. Ze země utekl díky pašerákům

V následujícím roce absolvoval svou první cestu do Afghánistánu, aby se o několik měsíců později do země vrátil. Dva týdny před koncem mise zde byly ale v plánu volby.

„Získali jsme informace o plánovaném narušení voleb,“ vypráví Van Gass pro britskou BBC. „Šli jsme po tom chlapovi a dostali jsme jeho, potenciální sebevražedné atentátníky a jejich vybavení,“ popisuje úspěšnou akci.

Jenže situace se nakonec zvrtla. Fatálně. „Na zpáteční cestě do pouště, kde nás měla vyzvednout helikoptéra, se z rádia ozvalo, že pilot není spokojený s místem přistání. Dal nám souřadnice nového místa, kde nás vyzvedne.“

Kryl parťáka, sám málem zemřel

Byla tma, hodiny zrovna odbily půlnoc. Půlnoc, po níž následoval Jacův narozeninový den. V ten den mu bylo třiadvacet.

„Asi po půlhodině cesty jsme narazili na něco, co bylo později určeno jako jedna z pevností Tálibánu,“ začíná popisovat chvíle, z nichž mrazí. „Hlídalo tam několik chlapů, konfrontovali jsme je a provedli několik prohlídek. Z jiného místa se však spustila střelba.“

„Rozhořel se velký boj a zanedlouho někdo odpálil dva raketové granáty. První explodoval v dálce, ale druhý byl vystřelen nízko a odrazil se od země. V tu chvíli jsem kryl svého parťáka, a zatímco si dával nový zásobník, byl jsem zasažen,“ vypráví.

Americký ragbista Adam Scaturro (vlevo) během paralympiády v Londýně.
S handicapem na Everest. Nepál mi ukázal, co je možné, říká ochrnutý ragbista

„Došlo k výbuchu. V tu chvíli jsem věděl, že jsem přišel o ruku. Byl jsem na tom dost špatně,“ přibližuje nejhorší chvíle svého života.

Van Gass byl letecky transportován do Velké Británie, kde musel podstoupit sérii jedenácti operací. Kromě paže, o níž přišel, utrpěl rozsáhlá zranění vnitřních orgánů a četné zlomeniny nohou.

I český sport handicapovaných má ve svých řadách případ připomínající ten britského cyklisty. Lukáš Hirka utrpěl velmi těžká zranění při raketovém útoku v Afghánistánu v roce 2012. Měl rozdrcenou část lebky a sérii dalších vážných zranění včetně poškození mozku. Rok byl ve vigilním kómatu, tedy podle mnoha odborníků neřešitelném stavu.

Lukáš a jeho rodina se ale nevzdali. Trvalo téměř dva roky, než znovu poprvé promluvil. I díky obrovské práci lékařů se vrátil nejen do života, ale po letech se začal dokonce věnovat sportu. V ostravském klubu dělá atletiku handicapovaných. Letos v červenci porazil v Olomouci veškerou českou konkurenci a stal se mistrem republiky v hodu oštěpem.

Chybělo skutečně málo, aby už nebyl mezi živými. „Dvakrát jsem zemřel na operačním stole,“ popisuje s tím, že i když se lékařům podařilo zachránit jeho život, dlouho nevěděl, zda bude znovu chodit.

Nic ale nevzdal. I když to někdy bylo skutečně náročné. „Trvalo nějaký čas, než jsem se přesvědčil, že bude vše v pořádku. Někdy jsem se divil, že jsem stále naživu, a přál si, abych byl mrtvý,“ přiznává.

Na severní pól s princem

Zjistil, že potřebuje novou výzvu. Vydal se na charitativní cestu na severní pól. 190 kilometrů dlouhou trasu zdolal za 13 dní. Část cesty mu byl společníkem i britský princ Harry.

To nebylo vše. Začal se věnovat sportu. „Stálo za mnou tolik lidí. Podporovali mě, věřili mi,“ říká. Paralympiády v roce 2012 v Londýně se zúčastnil ještě jako fanoušek. Když seděl u velodromu, byl ohromen tím, co na dráze viděl. Tím začala paralympijská část jeho příběhu.

V Riu před pěti lety ještě chyběl, Tokio mu už ale otevřelo své brány. A dalo mu i největší sportovní úspěch jeho kariéry.

Oštěpařka Barbora Špotáková a voják Lukáš Hirka, který byl těžce zraněn při raketovém útoku v Afghánistánu.
Přežil vlastní smrt. Voják z Afghánistánu Hirka teď dostal slib i od Špotákové

V pětatřiceti letech vybojoval zlatou paralympijskou medaili v cyklistickém sprintu, k prvenství přidal ještě bronz.

Zdolal ve svém životě mnoho překážek, doslova přežil svou vlastní smrt, ale tohle paralympijské zlato si přál více než cokoliv jiného. Přesto se člověk po přečtení jeho příběhu zdráhá uvěřit, že zlatá paralympijská medaile je nejvíc, co v životě dokázal. Pro mnohé je a vždy bude hrdinou.