„Je třeba si přiznat, že před dvěma lety výkonnostně uletěl Ondra Zdráhala, dával hodně branek. To se vám potom hraje jinak,“ vrátil se brankář Martin Galia o dva roky zpět do Chorvatska, kde Češi zopakovali historické maximum na Evropě.

Ani letos se nedá říct, že by čeští házenkáři v Rakousku zklamali, ale něco málo tomu chybělo. Jedna až dvě výhry ve čtvrtfinálové skupině by postavily jejich vystoupení do úplně jiného světla. I z prohlášení trenérů a hráčů to bylo patrné. Ráz turnaje nejspíš předurčila již úvodní porážka s domácím Rakouskem. „Já chtěl postoupit ze skupiny se dvěma body,“ říkal kapitán Ondřej Zdráhala po první fázi.

V té době se mohlo jeho prohlášení zdát až příliš sebevědomé, ale další výsledky jeho týmu to potvrdily. Češi sehráli sympatický zápas se suverénním Španělskem a pak mysleli na body proti Bělorusku, jenže selhali. „To bylo naše nejhorší vystoupení na turnaji,“ potvrdil reprezentační kouč Daniel Kubeš.

Zároveň však hledal vysvětlení. „Ono je to těžké, když hrajete každý zápas na hranici svých sil,“ říkal trenér. Připomněl, že zatímco soupeři se opírají o hráče otřískané Ligou mistrů a prestižními soutěžemi, drtivá většina českých házenkářů působí ve druhé bundeslize nebo v Česku. „Na top úrovni nám hraje čtyři, pět kluků,“ vypočítával Kubeš. Chybí jim tak zkušenosti s podobně vypjatými zápasy.

Hloupé chyby 

„Je třeba porážet kvalitní týmy, všimnou si toho i silné kluby a naši hráči do nich budou odcházet. To nám chybí, abychom se pravidelně měřili s těmi nejlepšími. Pak by to mohli prodat v nároďáku. Nemyslím si proto, že tohle je náš strop,“ naznačil Zdráhala, kudy vede cesta ke zlepšení.

V podobném duchu jako s Běloruskem se odehrávaly i zbývající zápasy ve skupině proti Chorvatsku a Německu. Češi dlouho drželi naději na bodový zisk, ale nakonec na něj ani v jednom případě nedosáhli. „V těch nejdůležitějších fázích zápasů jsme vždycky udělali nějakou hloupou chybu. Na takové úrovni vás každý potrestá,“ hlesl na závěr turnaje Martin Galia.

On sám teď zvažuje, zda bude pokračovat v reprezentační kariéře. Nikdo další končit nehodlá. „Potvrdili jsme si, že jdeme správnou cestou,“ věří zkušený gólman, že má česká házená před sebou světlou budoucnost. S tím je potřeba souhlasit, český národní tým má svoji tvář. Je třeba také vycházet z toho, z čeho trenéři mohou vybírat.