„Letím do Jakarty. Sedmdesát kilometrů odtamtud je menší městečko s velkou přehradou, kde by se měli centralizovat a trénovat indonéští závodníci," řekl bývalý parťák Filipa Dvořáka, se kterým v Riu skončil sedmý.

Čtěte také: Snowboard, nebo lyže? Kvůli mně program OH asi nezmění, tuší Ledecká

O služby třicetiletého Radoně přitom projevila zájem i česká kanoistika. Jak už ovšem avizoval krátce po brazilských olympijských hrách, nejprve si chce vyzkoušet zahraniční angažmá. „S trenéřinou začínám, chci dlouhodobě pracovat na co nejvyšší úrovni. Největší příležitost mít top lidi a základnu je sice tady v Česku, ale já jsem chtěl vyrazit ven," potvrdil.

A s pochopením se setkal právě i u předsedy Českého svazu kanoistů Jana Boháče, který mu s hledáním zahraničního angažmá pomohl. „Patří mu velký dík, rozhodil můj životopis na kongresu Mezinárodní kanoistické federace," znovu Radoň poděkoval šéfovi české kanoistiky.

Nabídek dostal hned několik. Čínská ovšem neskýtala dlouhodobou vizi a osmiměsíční práci v Tchaj-wanu odmítl ihned. Indonésie ovšem za rok pořádá Asijské hry a to je lákadlo, jak se patří: „Hodně se na ně připravují, doma by chtěli uspět a něco dokázat."

Angažmá s otazníky

Jako úplný trenérský nováček ale do Jakarty neodletí. Už v posledních týdnech pomáhal koučovat v KVS Praha. „Psal jsem plány, zapojil jsem se do tréninkového procesu, takže jsem do toho spadnul," popsal Radoň.

V Indonésii má zajištěné vízum, ubytování i stravování. Koho bude ale trénovat, se dozví až po příjezdu. Navíc zatím nemá podepsanou smlouvu, i tato náležitost ho čeká až na místě. „Podle toho, co jsem zjišťoval, je to tak v Asii standardní. Nechávám to plynout," nestresuje se.

Na život v Indonésii se poptal u známých. Kroku do neznáma se ale nebojí. „Ano, Indonésie je dost exotická, ale co není dobrodružství? Vždyť stát se může cokoli i v Česku. Odjíždím na delší dobu někam, kde nikoho neznám, to asi bude trochu těžší," dodal člen páté nejlepší deblkanoe z OH v Londýně.

Nepřehlédněte: Plný menší stadion je lepší než velký a prázdný, řekl Sivok v Ústí