Připomíná mi to návštěvu vesnického dvorku, kdy zazvoníte na souseda místostarostu se zlobou, že jeho podřízení chodí v pracovní době za lehkými slečnami. Místo jasného řešení problému však s vámi zastupitel obce nechce mluvit a problém mete do kouta. Seberete tedy odvahu a jdete za ním osobně. Jenže ještě dříve, než vám však vládce domu přijde vůbec otevřít, rozštěkají se jeho psi a ze zuřivým ceněním tesáků se na vás sápou.

Doufám jen, že má pan soused pro strach uděláno. A pokud mohu radit, taková dobrá klobása již umlčela nejednoho vlčáka – a je jedno který pán mu ji podává.