„Nikdy jsem se mu do basketu nemíchal. Každý si musí najít svou cestu. Když už, bavíme se o životosprávě, přístupu ke sportu i k životu a o škole. Přece jen jde do Malibu studovat a hrát, nepodepsal profi smlouvu. V tom je obrovský rozdíl,“ zdůrazňuje šestačtyřicetiletý „George“.

Kulturní šok

Přesto přiznává, že synátora nečeká snadná práce. Ostatně, mohl by vyprávět: když se v roce 1991 přesunul do Kalifornie, během prvních dvou let zřídkakdy opustil lavičku. Těžký úděl nováčků, že?

K rozdílům v přístupu navíc připočtěte i ty kulturní. „Bylo to chvíli po pádu železné opony. Přijel jsem s kufrem oblečení, které se absolutně neslučovalo s americkým stylem módy, a navíc jsem moc neuměl anglicky. Jednoduše řečeno byl jsem v šoku,“ vzpomíná Zídek s úsměvem.

Český basketbalista Jan Zídek (uprostřed).
Naděje pro NBA? Pokračovatel slavného rodu jde do USA

Pravda, synovi nahrává pokrok. „V době sociálních sítí nebo nákupních center to v USA vypadá podobně jako kdekoli jinde v západní Evropě nebo i u nás. Mládež je pak díky Netflixu v těsném kontaktu s angličtinou, vůbec se to nedá srovnávat,“ myslí si vůbec první Čech v NBA.

Navíc: Zídek junior nedávno s reprezentací do 20 let získal stříbro na ME divize B v Portugalsku. Kdysi okusil i nejvyšší českou soutěž, velký basketbal pro něj proto není žádnou neznámou.

Mimo radar

Otec nicméně připomíná: „Na Pepperdine si Honzu chválili pro dobrou střelbu, v ofenzivě by neměl mít potíže. Jen se bude muset zlepšit v obraně a na doskoku.“

I tohle řešil se zkušeným koučem Pepperdine Lorenzem Romarem, který mimochodem ve zlatém týmu UCLA z roku 1995 plnil roli asistenta. „Bavili jsme se hlavně o Honzovi, na vzpomínání nebyl čas. Bude to jen na něm. Že bych chtěl příslib, aby kluk hrál a kolik minut? To opravdu ne.“

Přesto: určitý tlak potomek muže, jenž oblékal dresy Charlotte, Denveru a Seattlu a v roce 1999 s litevským gigantem Žalgirisem Kaunas ovládl prestižní Euroligu, cítit bude. Nebo ne?

Tomáš Berdych na Australian Open.
Ve znamení návratů. Berdych a Kvitová bojují s problémy

„Jestli si ho sám na sebe vytvoří, tak ano. Je zřejmé, že Honza do Ameriky nemíří jako evropská superstar. Takoví borci jdou hned mezi profíky. Naopak, přichází mimo radar. Jiný tlak nehrozí. Třeba od spoluhráčů. Ti, když jsme kdysi vyhráli NCAA, ještě ani nebyli na světě,“ podotýká.

Aby bylo jasno, primární je pro Zídka to, co pro každého rodiče: synovo vzdělání.

Ve světě sice ve šlépějích otce Jiřího Zídka staršího, nejlepšího českého basketbalisty 20. století, prorazil jako málokterý Čech. Ví však, že na podobnou kariéru musí mít člověk kromě schopností i velké štěstí.

„Jsem rád, že Honza dostal šanci a skloubí kvalitní studium s basketem. Skáče do vody, teď bude jen na něm, jestli se naučí plavat. Věřím, že to zvládne,“ dodává.

Ilustrační foto
Krása měst i klid přírody. Čeští běžci si mohou vybírat z rozmanitých tras

Jiří Zídek

První český basketbalista v NBA (draftován v roce 1995 jako číslo 22 Charlotte). Měří 213 centimetrů, během své kariéry působil kromě NBA a Kaunasu také ve Fenerbahce (současný celek Jana Veselého), Realu Madrid, Albě Berlín nebo Sopotách. Kariéru zakončil v roce 2005 v Nymburku, dnes pomáhá basketbalovému svazu a věnuje se práci komentátora.