„Strhla se kolem mě bouřka," řekne Dostál, když od tazatele dostane otázku na svůj poolympijský život. „Takový mediální humbuk jsem nečekal. Představoval jsem si, že ta vlna třeba za měsíc přejde, ale ono ne."

Dobrá zpráva na začátek: králi českých kanoistů i po kolotoči rozhovorů, focení a autogramiád zůstal nevšední smysl pro humor a u sportovců málo vídaný dar výřečnosti. Posuďte sami.

Čtěte také: Dostál končí ve čtyřkajaku, pojede už jen za sebe: Aspoň je nebudu brzdit

Už ta vlna zájmu o Josefa Dostála definitivně přešla?
Pořád ještě dojíždí. Neberte to jako fňukání, ale už se těším, až vypadnu na soustředění a budu moct dělat třeba věci do školy.

Jste z rozhovorů unavený? Ptají se vás novináři pořád na totéž?
Občas dostávám zhruba stejné otázky, ale nebojte, umím si vzpomenout na nové věci a odpovědět jinak. (usmívá se)

Zkusme být originální: mluvil jste už s někým o krátké novoroční projížďce s parťákem Pavlem Davídkem?
To byly jen tři čtyři kilometry. Byly dva stupně pod nulou, takže jsme se nabalili do několika vrstev, vzali si kulicha, rukavice a hurá do lodi. Ale nebyl to klasický trénink, ten mě čeká až kolem 20. února v Kalifornii. Tam se určitě nebudete prát s mrazy jako v Česku.

Mimochodem, do jaké teploty se dá na vodě jezdit?
Dokud úplně nezamrzne. Kvalitně můžete potrénovat až od plus osmi, s Pavlem jsme se na Nový rok jen tak projeli. Nic víc nemá cenu, protože jsem zpocený už jen z těch mnoha vrstev, které mám na sobě.

Přiznejte, bylo snadné udělat za povedeným rokem 2016 tlustou čáru a vklouznout do zimních galejí?
Ze začátku mě návrat k trénování trochu rozčiloval, protože jsem byl zvyklý na volno, ale časem jsem se do toho zase dostal. Dobře vím, že se pořád můžu zlepšovat, a s trenérem tomu podřizujeme úplně všechno. Hlavu mám nastavenou správně.

Nepřehlédněte: Jak se českému páru žije ve švédském ráji? Jendrišák: O byty je tu bitva

Čím větší zima, tím lépe

Takže neklejete?
Možná na trenažéru, to je peklo. Jen si to představte: hodinu a půl sedím ve vydýchané místnosti, koukám na sebe do zrcadla a trenér na mě řve z metru a půl. Občas je to trochu na hlavu.

Chápu. A co vysokohorská příprava v italském Livignu? O víkendu vyrážíte.
Jsem zvědavý, kolikrát si ještě od kouče poslechnu jeho novou teorii.

Jak zní?
Čím větší zima, tím lépe se odbourává tuk. Zmrzne a odpadává sám.

Co vy na to?
Asi si do Livigna vezmu španělskou šunku, kterou jsem dostal v úterý na vyhlášení Kanoisty roku.

Vy se vůbec s trenérem rádi štengrujete.
Před Sportovcem roku za mnou přišel a hlásil: Podle mě skončíš druhý. Já myslel, že budu horší, a vsadil jsem se s ním o rybářský výlet na moři během soustředění v Kalifornii. Prohrál jsem, takže to platím.

Na domácí MS se těší

Svým způsobem je to odměna i pro vás, rybaření milujete.
A jak! K dřině v Kalifornii už to tak nějak historicky patří. Kromě toho je tam stabilní počasí, perfektní jídlo a bydlíme v příjemné rodině. Když se tohle všechno skloubí, je to jedno z nejlepších míst na světě, kde můžeme v zimě trénovat.

Máte už v hlavě sváteční mistrovství světa v Račicích, které se uskuteční koncem srpna, nebo moc předbíhám?
Teď si neumím představit, že bych sedl do kajaku a měl závodit. Jsem rád, že je to ještě daleko. Ale jak se to bude blížit, budu šťastný za to, že patřím ke generaci, která po 59 letech může závodit na domácím mistrovství světa.

A pak? Půjdete zase s dědou na ryby?
To si pište, jako loni po olympiádě. Pstruhová sezona byla sice jen do konce srpna, ale stejně jsme to třikrát stihli. Ještě na nás pár rybek zbylo.

Padala z dědečka jeho obvyklá moudra?
Víte, on často říká zdánlivě banální věci, které se dají perfektně navléknout na životní reálie. Jsou to krásné hlášky, v kterých bývá i kus filozofie. S tetou (spisovatelkou Danou Emingerovou) se to chystáme sepsat.

Myslíte, že se ve vás probudí jeho geny a ve stáří budete jako on?
Tak moudrý jako on asi nikdy nebudu. Ale abyste mě dobře pochopil, děda není typ, který rozdává chytrácké rozumy. Většinou to z něj vypadne mimoděk. Jednou mi na schodech povídá: Už jsem zjistil, v čem je smysl života. Ale teď ti to během těch tří pater nestihnu říct. Chvilku vydrž, Pepíčku.