„Zatím to moc neřeším, ale na podzim budu vědět víc. Pak to vyhodnotím. Spíš se budu řídit podle pocitů z elitních závodů, které jsou naplánovány na přelom září a října,“ sdělil Deníku pětatřicetiletý biker.

„Momentálně nejsem schopen říct, jak to bude vypadat, takže na olympiádu teď nemyslím. Sezona se kvůli pandemii zastavila. Je otázkou, jak a jestli vůbec bude ještě pokračovat,“ poznamenal majitel osmi cenných kovů ze šampionátů za uplynulou dekádu.

Upřednostňuje maratony

Letos toho ze sezony světového poháru moc nezbylo. Zůstal prakticky jen dvojzávod Světového poháru v Novém Městě na Moravě (29. 9.-4. 10.) a potom mistrovství světa v rakouském Leogangu (5.-11. 10). Ještě ale není jisté, jestli se odjedou.

„Pro mě jsou teď důležité maratonské závody. Beru to tak, že se na tuhle disciplínu příští rok zaměřím. Tam patřím do špičky a moje tréninková práce odpovídá výsledkům. Samozřejmě olympiádu budu mít pořád v hlavě, ale počítám s ní už jen v nějakém nouzovém plánu. Třeba kdyby se mi v cross country začalo hodně dařit,“ přemítal rodák z Ústí nad Orlicí.

Svým způsobem doplatil na koronavirus. Po loňské sezoně, kdy řešil zdravotní a osobní trable, klesl ve světovém žebříčku na příčky, které mu nezaručovaly olympijský start. Letos se chtěl na ně dotáhnout, ale když se nezávodilo, olympijský ranking zamrzl.

„Další body se budou pravděpodobně přičítat až od příštího roku. Zdravotní situace je v řadě zemí odlišná a někde se na rozdíl od Česka vůbec nezávodí,“ vysvětlil člen Dukly.

Těžko se dá říct, kolik by potřeboval na jaře získat bodu, aby se do Tokia nakonec probojoval.

„U mě je to primárně o výkonnosti. Na devadesát procent bude mít Česko jen jedno místo a nejspíš připadne Ondrovi Cinkovi, který je nejlepší. Kdybych se vrátil do závodnické pohody, musel bych dostat na takovou úroveň, abych dojížděl ve světových pohárech do desítky,“ naznačil.

Olympiáda by byla třešničkou na dortu

„Jenže vzhledem k postavení v žebříčku musím startovat zezadu a těžko se budu probíjet na přední pozice. V tom to mám složitější a čas hraje proti mně. Zároveň se pojedou na podzim a ještě na jaře české nominační závody. Zkusím to, ale bude to hodně náročné a nedělám si velké iluze,“ přiznal.

Jaroslav Kulhavý si uvědomuje, že se v jeho případě jedná o přirozený vývoj. „Přibývající věk a nejde s rychlostní disciplínou jako je cross country moc dohromady. Kariéra se naklání k závěru. Kvůli Tokiu jsem si ji chtěl prodloužit. Byla by to třešnička na dortu, ale když se to nepovede, svět se nezboří. Závodů a úspěchů mám za sebou spoustu.“