„Mám cyklistickou partu, kde jsme jeden za druhého. Vyjíždíme dvakrát třikrát týdně na šedesát až sedmdesát kilometrů. Bez toho by to nešlo,“ povídá starší ze sourozeneckého dua Jindřich.Ten už stačil kulatiny oslavit několikrát.

„Nebylo to nějaké připravené, protože jsem si sám neuvědomil, jak roky rychle uběhly. Nejprv jsme slavili s partou, potom s rodinou a taky na Špilberku s gratulacemi od města. Takže oslavy byly malé, ale jsou vlastně pořád,“ usmívá se.

Mentální kouč a bývalý extraligový florbalista Marian Jelínek.
Pro tátu je esport jak Pandořina skříňka, říká mentální kouč Jelínek junior

Velkou vášní mladšího Jana je zase chataření a tenis. „Na chatě v Čenkovicích je to nejlepší. Hráváme tam tenis, teď kurty budeme chystat. Taky jsme si krásně zalyžovali, počasí na to bylo parádní,“ libuje si dnešní oslavenec.Na kole na rozdíl od svého bratra vyjíždí minimálně. „V Čenkovicích máme dva kopce a než vytáhnu kolo, je po všem,“ směje se.

Bratři Pospíšilovi

Jindřich Pospíšil
narozen: 22. března 1942

Jan Pospíšil
narozen: 25. dubna 1945

společné úspěchy: 20x mistři světa v kolové, Sportovci roku 1979, 8x vítězové ankety Král cyklistiky, členové Síně slávy Českého svazu cyklistiky

Spolu sbírali velké úspěchy a dodnes společně žijí v rodinném domě. Ačkoli Jan žil patnáct let ve Švýcarsku, kde vychoval také mistry světa v kolové, o tom, že bude žít v alpské zemi natrvalo, neuvažoval. „Vždycky jsem říkal, že doma je doma a že se vrátím,“ zdůrazňuje Pospíšil. Za svou kariéru vyhráli ikoničtí brněnští bratři dvacet titulů mistrů světa. Když přijde na přetřes, kterého si nejvíc považují, mají jasno.

„Největší byl poslední titul (v roce 1988 v Ludwigshafenu – pozn. red.), protože to bylo nejhorší. Mladí kluci jezdili už hodně rychle a měli jsme radost, že jsme to udýchali. Soupeři byli o generaci mladší, takže o to víc nás titul těšil,“ přesvědčuje mladší Jan.

Bývalý tenista Boris Becker
Když slávu vystřídá pád. Pět hvězd, kterým to na hřišti šlo lépe než s penězi

Zatímco v dobách jejich největší slávy kolovou hltaly statisíce fanoušků z České republiky a Pospíšilovi se stali v roce 1979 Sportovci roku, nyní je okrajovým sportem s minimálním počtem příznivců.

„My jsme ji propagovali našimi úspěchy. Když máte úspěch, dostaví se i zájem a diváci. Tím se sport dostane do popředí široké veřejnosti a do televize. Je tedy třeba, aby se našli dva hráči, kteří budou tvrdě dřít a sbírat úspěchy. Chodím se občas dívat na Favorit Brno, Svitávku nebo Přerov. Kluci jsou šikovní, ale je třeba tvrdě dřít,“ přemítá Jindřich o možnostech popularizace jeho sportu. A co potřebuje on osobně k tomu, aby se nadále udržoval ve výborné kondici?

„Nesmí se stát nějaký úraz. Pokud se tomu člověk vyhne, tak věřím, že vydržím na kole jezdit ještě pár let,“ dodává optimisticky.