Pravda, ještě nemá všechno zažité. Trochu problémy mu dělá přepnout v hlavě z jedné lodě na druhou. „Hlavně ze singlu na kajak mi to úplně nejde. Musím na to víc myslet,“ přiznal otec dvou synů Jiří Prskavec, jehož čekají dvě kategorie i na víkendovém SP v Troji, kde čtyřikrát vyhrál závod kajakářů a v roce 2020 získal evropský titul.

V Augsburgu vám přepnutí nevyšlo. O co šlo?
Na singlu bylo jistější jet protivodu u osmnácté branky zleva do leva, zatímco na kajaku bylo jednoznačné, že se vyplatí udělat esíčko zprava a vyjet vlevo. Jenže v kajakovém semifinále jsem se z nějakého nepochopitelného důvodu ocitl v levém nájezdu. Když mi to došlo, říkal jsem si, co tady děláš? Máš bejt na druhé straně. (směje se)

Jiří Prskavec nejčastěji trénuje v Troji
Sport malinko prohrál. Prskavec kritizuje návrat Rusů a Bělorusů do závodů

Čím to bylo?
Asi nějaký zkrat… Naštěstí to nesehrálo velkou roli, ale samotného mě překvapilo, že jsem udělal takovou chybu. Musím na tom zapracovat, abych se vždycky soustředil na konkrétní jízdu. Po dojetí jedné kategorie musím hodit za hlavu to, co bylo, a přepnout na druhý závod. Možná si budu muset vzít inspiraci od holek, které mají se střídáním disciplín daleko větší zkušenosti. 

Je v tomto ohledu krizový nový páteční program, kdy přesedáte z jedné lodi do druhé?
Dřív se v pátek jezdily obě kvalifikace, ale to se mě netýkalo, protože v kánoi startuju až od letošní sezony. Teď se v pátek ráno jede kvalifikace na singlu a kajakářské semifinále a finále odpoledne. Závody jsou od sebe dost daleko. V Augsburgu jsem odjel do hotelu a odpočíval. Myslím, že to není špatný systém, jen se s tím musí člověk naučit pracovat, protože nájezdy a průjezdy jsou s každou lodí trochu jiné.

Jiří Prskavec loni slavil titul mistra Evropy, na MS skončil pátýJiří Prskavec loni slavil titul mistra Evropy, na MS skončil pátýZdroj: se svolením Ivany Roháčkové

Co tomu říkají kolegové, že jste měl lepší výsledek na singlu než s kajakem?
Neřekl bych, že by si ze mě utahovali, protože jsem byl na kánoi na bedně. Mě to ale trochu bolí, že mi to s kajakem nejde tak, jak bych chtěl. Mrzelo mě, že jsem v Augsburgu nedokázal být lepší než pátý. Oproti tomu bylo singlové umístění perfektní.

Nehraje v tom roli únava z většího počtu jízd?
Jde spíš o únavu mentální. Ze svěťáku jsem fyzicky utahaný nebyl, aspoň jsem nic nepozoroval. S tou psychikou je to jiný. Je to přesně o tom, aby člověk v sobě dokázal potlačit adrenalin z toho, že se mu něco povedlo nebo naopak něco pokazil. Tohle všechno se musí utlumit a soustředit se na další jízdu. To je myslím zásadní.

Medaile nebudou pravidelně

Čeští singlíři už poznali, čeho jste schopný, ale jak byli v Augsburgu z vašeho třetího místa překvapení zahraniční závodníci?
Myslím, že Slovák Beňuš byl hodně rád, že byl o jedenáct setin přede mnou. Matěj si totiž týden předtím utahoval z Lukáše Rohana, že ho porazil kajakář… (směje se) Jinak si myslím, že mě singlíři přijali hezky. Vědí, že jsem jel rychle a čistě, a oni to pokazili. Je jasné, že medaile nebudu vozit pravidelně. Nejsem tak dobrý jako oni. Mám se co učit, ale když mi to vyjde, mám šanci je porazit.

Bavil jste se s někým?
Myslím, že to berou trochu s nadsázkou. Na druhou stranu v singlu je světová špička většinou starší než jsem já. V kajaku je to naopak. Tam jsme s Vítkem Přindišem snad nejstarší, ale v singlu vládnou pětatřicátníci. Možná jsou díky tomu víc nad věcí a vlastně mi fandí. Slovinec Savšek za mnou byl už po kvalifikaci. Plácal mě po ramenou a říkal, že je super, že jsem v semifinále. S Benym jsme kamarádi už z dřívějška, než jsem jim skočil do kategorie. Před startem jsme si pak popřáli hodně štěstí a v cíli mi gratuloval.

Jiří Prskavec skončil třetí na Světovém poháru v německém Augsburgu
Senzační bronz. Prskavec při mezinárodním debutu na kánoi získal medaili

Je možné, že byste vzhledem k tomu, že kanoisté závodí i ve vyšším věku, jednou úplně změnil disciplínu?
Asi se to stát může. Věk kajakáře, jak jsem už zmínil, je kratší než singlíře. Možná si jednou řeknu, že v kajaku na to už nemám a budu závodit jen v kánoi. Ovšem v tuto chvíli si užívám obě disciplíny. Kajak je stále prioritou, ale rozhodně bych možnost změny nezavrhoval.

Nedávno jste oslavil třicáté narozeniny, změnilo se tím něco ve vašem životě?
Kromě té trojky u věku asi ne… Říkám, že jsem pořád docela mladej. (směje se) Mám za sebou skvělou přípravu a možná jsem v top formě. Dokonce jsem šel dolů s váhou. Tolik jsem měl naposledy v době olympiády v Riu. Dokonce jsem musel začít trochu víc baštit. Dvě kategorie mě naplňují. Dělám to, co mě baví. Kdybych po Tokiu nezačal jezdit na kánoi. Možná by mně to už tolik nebavilo, možná bych už nezávodil. Singl mi přinesl novou motivaci a radost ze slalomu. Určitě mě posouvá.