Nebyl byste teď raději s nejbližšími?
Je trošičku nepříjemný, že jsem si nemohl vzít rodinu s sebou. Na druhou stranu se na závody moc těším. Tréninků už bylo hodně a užívám si i čas, kdy jsme zpátky ve vodácké komunitě, i když to je se spoustou omezení. Je příjemné potkat se tady s kamarády. Třeba Britové nemohli dlouho závodit, neviděl jsem je od mistrovství světa 2019. 

Povězte, stýská se vám mezi tréninky po dětech a manželce?
Jsem pryč jen na dva týdny, ale rozhodně se mi stýská. To k tomu patří. 

Jak jste vůbec Marečka přivítal?
S Terezou jsem byl normálně u porodu. První noc jsem strávil s nimi, pak už jsem jel za Jiříkem, který byl doma s babičkou. Za další dva dny jsme si je vyzvedli a při tom jsem zažil asi nejkrásnější chvíli v životě.

Přišli jsme do porodnice, Jiříček nesl obrovskou kytku. Bylo moc pěkný, jak ji mamce předal a prvně uviděl bráchu. Rozesmál se a bylo vidět, že je šťastný. Tenhle obrázek budu mít v hlavě nadosmrti. Je moc pěkný, když jsou kluci spolu. Těším se, až vyrostou.

Jak často jste v kontaktu?
Terka odjela s dětmi do Kozlovic za rodiči a stále mi posílá filmečky. Informace mám, ale není to takové, jako kdybych byl s nimi. Závod je ale pro mě samozřejmě taky důležitý. Uvědomuju si, že to bude poprvé, co mě Jiříček uvidí v televizi. Jinak s mamkou vždycky bývali se mnou. Ukazuje mi, jak bude fandit. Na tohle video se moc těším.

Finále jedete v sobotu. Budete hned spěchat domů?
Chtěl bych, ale všichni ostatní z české výpravy jedou v neděli cross. Ani nevím, jestli je tady k dispozici nějaké auto. Když tak se pokusím svézt třeba se Slováky nebo Poláky, kteří by mě mohli přiblížit k domovu. Když se to nepovede, tak tady zůstanu a budu našim držet palce. Nejde o život. 

Evropský šampionát jste už čtyřikrát vyhrál. Jak je to pro vás letos důležitý závod?
Jedničkou sezony je olympiáda. Muselo přijít rozhodnutí, jestli se zaměřit na Ivree a maličko ochudit přípravu na Tokio, nebo priority otočit. Rozhodl jsem se pro druhou variantu.

Nemohu říct, že jsem na Evropu stoprocentně nachystaný, forma není na závod vyladěná. Speciálně jsem se na šampionát připravoval až během pobytu v dějišti šampionátu. 

Trať v Ivree je prý specifická a navíc nikdy jste na ní nejel.
Je to tak a do karet mi to moc nehraje. Příprava směřuje k Tokiu, ale tím neříkám, že tady nemám šanci. Na závod se těším, i když nejsem ve stoprocentní formě a tip ťop naladěný. Rozhodně si ale myslím, že i tak můžu uspět. Bude potřeba trefit správnou lajnu, být mentálně na výši a jet čistě.

Myslíte momentálně na olympiádu?
Tokio mám v hlavě. Žene mě dopředu. Je to obrovská motivace a po Riu pro mě druhá šance. Nevím, jestli nějaká v ohromné konkurenci českých kajakářů ještě přijde. V Ivree ale o tom, co bude za tři měsíce, nepřemýšlím. Teď mám hlavu nastavenou na nejbližší start. 

Mluvilo se o změně tokijské trati. Jaká je v tomto ohledu situace?
Požadavek vzniklý z mé iniciativy byl schválený. V této chvíli záleží na Japoncích, jestli tam budou moct lidé z kanoistické federace ještě před naším kempem vpuštěni a jestli bude možné parametry kanálu upravit. To je jedna velká neznámá. A druhá se týká toho, jestli se bude trať měnit, tak jak přestavba dopadne. Je to trochu loterie. Pro mě je rozhodující, abych na olympiádu odjížděl v top formě. 

Máte představu, jak to bude v Japonsku s aklimatizací?
Původně jsme měli po mistrovství Evropy odletět do Tokia na dvoutýdenní kemp. Jenže to padlo a všechno se přesouvá těsně před olympiádu. Odlétat bychom měli začátkem července a nejspíš nás čekají dva týdny v absolutní bublině. V hotelu a na trati. Pak se přesuneme do olympijské vesnice. 

Vyhovuje vám změna?
Nevím, jak ostatním, ale mně ano. Na původní kemp bych pochopitelně odjel, jenže on by narušoval klidnou domácí přípravu, kdy jsem schopný všechno namakat. Pro mě to bude takhle snazší. Doma to zvládnu, v Japonsku se s dostatečným předstihem aklimatizuju a dojedu finální část přípravy. Krásně mi to navazuje a zapadá do sebe. I vzhledem k mé rodině. 

Ještě zpátky k ní. Jak se vám žije po přestěhování do Staré Boleslavi?
Nějaký čas jsme tam pokukovali po pozemcích a nakonec to vyšlo shodou náhod. Líbí se nám tam. Odstěhovali jsme se už loni na podzim. Musím ještě na dálku poděkovat všem, co mi pomohli vozit kolečka se štěrkem na terasu. V dalších úpravách se bude pokračovat po olympiádě. 

Je pro vás výhodou, že to máte blízko k trati na vodní slalom?
Některé tréninky zvládám tam, ale většinou dojíždím do Troje. Myslím, že je to nejlepší trať u nás pro žáky. Není náročná a dá se na ní hodně věcí naučit. Je to taký mezikrok pro děti do čtrnácti let, než přejdou na těžší vodu. 

Cítíte, když vás tam potkávají mladí adepti vodního slalomu, že jim jdete příkladem?
Oddíl funguje správně a jezdí tam spousta dětí. Třeba je mohu inspirovat. Občas někomu něco poradím a taky mi při tom mi proběhne hlavou, jak jsem začínal. V našem sportu se jedná o unikát, když si začátečník může vedle mě zapádlovat. Je to krásný i pro mě. 

Z toho vyplývá, že tradice divoké vody bude ve vaší rodině pokračovat…
(směje se) To už bude na Jiříčkovi s Marečkem. Byl bych ale samozřejmě rád, aby se naučili alespoň základy.