Úkol před šampionátem v Londýně zněl jasně. „Jiříček už mi před startem toho mistrovství světa říkal: ‚Táto, ale to třetí stačí, i za třetí dostaneš toho plyšáka‘. Takže plyšák je doma,“ vyprávěl Jiří Prskavec novinářům. Vybojoval už druhou hračku, tu první získal za závod hlídek. Nevěděl, komu připadne dnešní plyšové zvířátko. „Asi Marečkovi, Jiřík mu ztopil toho předchozího,“ poznamenal.
V průběhu šampionátu Prskavec bydlel společně s rodinou odděleně od týmu. Pohoda, kterou si v dočasném azylu v Londýně vytvořili, pro něj byla zásadní.

„Zabydleli jsme se tady, věděli jsme, kam jít nakupovat. Kluci už chytli takový režim, že v 8:30 spali. My jsme si mohli s Terkou sednout, na něco se podívat. Tohle je strašně důležité. To je ta domácí pohoda, která mě dělá nejsilnějším, jaký můžu být. Kluci třeba nechtěli spát, ale včera oba dva zalehli a spali. Neuvěřitelné. Hráli to se mnou a já jsem strašně rád, že je tady mám a můžu to s nimi sdílet, tohle je krásná odměna,“ rozplýval se.
Prskavcova manželka Tereza byla při finále hodně nervózní. Za cílem běžela ke břehu, sklonila se k lodi a byla první gratulantkou. „Ona to prožívá strašně moc. Je to nejvíc, co můžu mít na závodech, ty dva chlapečky i manželku. Bez nich by to nebylo takové,“ podotkl s úsměvem Prskavec.
Třetí olympiáda v řadě
Vážil si toho, jak zvládl boj o medaili i předčasnou nominaci na olympiádu. K té mu po výpadku Víta Přindiše v semifinále stačilo ve finále dojet čtvrtý. „Já jsem to někde vzadu v hlavě měl. Snažil jsem se to vytěsnit, ale prostě to tam bylo. O to těžší ta jízda byla. Mám medaili z mistrovství světa a budu startovat příští rok v Paříži, to je krásné,“ liboval si.
V nabité české konkurenci, kde se utkává mimo jiné s loňským světovým šampionem Vítem Přindišem, potřetí za sebou vybojoval olympijskou účast.
„Toho si zatraceně cením, to je na úrovni toho mistrovství světa. Je to strašně těžké a já měl letos skvělou sezonu. Zlatý double se mi zase nepovedl, ale bylo k němu strašně blízko, stejně jako 2013, když jsem vyhrál Evropu taky v Krakově a pak byl druhý na světě v Praze. Je to super a já jsem strašně rád, že se pořád držím na těch nejvyšších příčkách a mohu soupeřit s těmi nejlepšími,“ uvedl kajakář, který má vedle zlata z Tokia ve sbírce také bronz z OH 2016.

A za rok pod pěti kruhy by nemusel startovat jen na kajaku. Po zisku místa v kategorii K1 se pokusí uspět v domácí nominaci i na kánoi. „Takhle příští rok o nic nepojedu na kajaku a můžu se soustředit na toho singla, což mě docela těší a rád bych kluky potrápil. Oni jsou samozřejmě lepší, mají nějaké plusové body, ale potrápit je můžu. A na to se těším,“ prohlásil.
O kayakcrossu není rozhodnuto
Navíc se může zúčastnit i kayakcrossu, který bude na olympijských hrách poprvé. V této kontaktní disciplíně sice nyní nezávodí, ale pokud by nebyl nikdo jiný, v Paříži by se na start postavil.
„Ale úplně se do toho nehrnu. Kdybychom měli Lukáše (Rohana) a Vítka (Přindiše) jako specialistu, určitě bych jim nechal otevřené dveře, ať jedou,“ dodal. V kayakcrossu budou na OH obecně startovat kanoisté a kajakáři, kteří pojedou klasický slalom. Pro specialisty budou k dispozici jen tři místa, o něž se pojede v červnu 2024 v Praze.