Kliknutím zvětšíte„Pro mě byl nastavený systém přednominace výhodný. Znamenalo to mít skvělé výsledky, ale v podstatě se nepočítalo, že by se to někomu ještě v předolympijském roce povedlo. Nicméně jsem měl úžasný úvod sezony, takže, abych to dokázal, měl jsem k tomu v Londýně relativně blízko,“ říkal Jiří Prskavec, třicetiletý šampion a olympijský vítěz z Tokia, po návratu ze stříbrného mistrovství světa v britské metropoli.
Jak vám v Londýně pracovala nervová soustava?
Docela dost. Bylo to strašně těžký na psychiku, protože jsem věděl, že když to klapne, můžu mít hotovo. Ale kdyby ne, měl bych to pak velice složité. Snažil jsem se na to nemyslet, ale nešlo se před tím schovat. Řešila to média, měl jsem to v hlavě a snažil se to vždycky chvilku před startem vytěsnit. Abych zvládl v uvozovkách snadnější variantu postupu na olympiádu, nebylo snadné všechno ustát.
Před MS bylo jasné, že o Paříž budete bojovat s tréninkovým parťákem Vítem Přindišem, který nakonec do bojů o medaile nepostoupil. Jak na vás zvláštní situace působila?
Moc jsme se na sebe nesoustředili. Oba víme, že není důležité, jak pojede kolega, ale jak pojedu sám. Náš sport je prostě takový. Upřímně, já se na body před Londýnem nekoukal. Dlouho jsem nevěděl, co by mi mohlo stačit. Ovšem sportovní novináři měli spočítáno, že pokud Vítek nevyhraje, tak mi stačí čtvrté místo. (usmívá se)
Potřebuju mít rodinu nablízku
Dva týdny před MS jste s rodinou pobývali přímo v Londýně a pak jste s výpravou nebydlel. Jakou to sehrálo roli?
Myslím, že velkou. Nešlo ani tak o trénink. Důležité bylo, abych byl v klidu a celá rodina tam žila. Aby si tam kluci zvykli na režim, a když byli oni odpočatí, tak jsme byli všichni v pohodě. Terka s nimi jezdila na kolech, normálně jsme tam fungovali včetně nákupů a procházek. Správně si to sedlo, a to mi při závodech pomáhá. Strašně chci, aby rodina byla se mnou. Jinak by mě vodní slalom tolik nebavil.
Bude takový režim možný i na olympiádě?
Myslím, že ne. Hry jsou v tom jiné. Tam má být sportovec s národním týmem ve vesnici a povzbuzovat kolegy z jiných odvětví. Synové se ale do Paříže přijedou podívat. V Riu se mnou byla manželka, v Tokiu nemohl být kvůli covidu nikdo, ale teď už jsou dost velcí a strašně bych si přál je mít v Paříži nablízku.
Londýnem sezona neskončila, jak pojmete za dva týdny finále Světového poháru v dějišti OH?
Jsem v tuto chvíli čtvrtý na kajaku a tuším, že šestý na singlu, takže mám o co jet. Je super, že si tam vyzkouším závod na olympijské trati. Chci přivést co nejlepší výsledek, ale i užít si závod, který nebude tak vypjatý jako bylo mistrovství světa. (usmívá se)
Na MS jste nebyl v singlířském finále, jakou budete nyní dávat závodům na kánoi váhu?
Naši specialisté jsou na tom dobře, dost odskočili. Nechci tvrdit, že se o Paříž pokusím i v singlu, ale na kánoi v příští sezoně závodit budu. Pořád mě to baví a dál se zlepšuju, kluky budu chtít trochu potrápit. Když mám vyjetý kajak, tak se v domácích nominačních závodech budu soustředit hlavně na singl. Ještě nevím, jestli kajak vůbec pojedu.
Už ale máte jistě v hlavě přípravu na svou hlavní disciplínu.
Mám na to relativní klid. Mohu si to udělat tak, jak potřebuju, a abych byl za necelý rok v co nejlepší formě. Docela se na klidné tréninky těším. Bude to sezona jednoho závodu a chci se na něj pořádně připravit.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
