Jenže hry byly kvůli celosvětové pandemii koronaviru odloženy na příští rok, a tak hvězdě pražské Dukly nezbývá než stejnou dřinu podstoupit znovu, aby byl připraven na svůj den D.

Dostál plánoval, že na své třetí olympiádě zaútočí na nejcennější medaili, která mu zatím jako jediná chybí v rozsáhlé sbírce úspěchů.

Bronz už totiž rodák z Prahy vybojoval v Londýně 2012, o čtyři roky později v Rio de Janeiru přidal další bronzovou a také stříbrnou medaili. Plán byl tedy jasný, dřít víc než konkurence s tím, že v Tokiu všem ukáže záda.

„Měl jsem životní formu, cítil jsem se v tréninku fantasticky, jezdil jsem opravdu špičkové časy. Navíc v podmínkách, které nebyly ideální, takže jsem cítil, že mám ještě na lepší časy,“ říká.

Jenže vydržet dlouhodobě na vrcholu svých sil není pro kajakáře vůbec snadné. „Odložení olympiády mě i s odstupem času pořád trochu mrzí, ale když vidím, co se děje okolo, tak si říkám, že je zdraví nejdůležitější,“ pokračuje.

Pádlovat může bez omezení

„Každý den v přípravě je důležitý. Máme naplánovaný celý rok, den po dni. Případné onemocnění ohrožuje celý koncept tréninku. Výpadek na týden i třeba půl roku před vrcholem může znamenat snížení výkonu při závodě,“ vysvětluje rodák z Prahy, jemuž bude v době odložených her 28 let.

Vzhledem k aktuální zdravotní situaci vyzývá všechny, aby byli v těžkých časech zodpovědní ke svému okolí.

„Určitě nebudu porušovat žádná nastavená opatření, prostě si budeme muset poradit i ve ztížených podmínkách. Výhodou je ale to, že se kajakář na vodě s ostatními lidmi zase tolik nepotkává. Pádlovat tedy můžu bez omezení, a navíc budu příští rok na vrcholu sil,“ hledá pozitiva.

A jak vůbec bude jeho „pracovní proces“ vypadat? „Na jarním soustředění jsem začal ráno před snídaní s vytrvalostním tréninkem na vodě, po snídani byla na programu kompenzační cvičení a potom hlavní dvouhodinový trénink,“ odhaluje model přípravy.

Rád by motivoval i ostatní

Jenže to nebylo zdaleka všechno. „Po obědě jsem si dal zase hodinový vytrvalostní trénink na vodě, takže jsem denně většinou napádloval přes třicet kilometrů. Další hodinu zabrala posilovna, potom nějaké protahování a masáž,“ vysvětluje Dostál, co ho znovu čeká.

Takovým způsobem dřel osm týdnů během soustředění ve Spojených státech amerických. Vždycky makal tři dny, aby mohl mít jeden volný. Přesto je připravený ještě na drsnější tréninky, aby si byl v den D jistý, že na něj nikdo nemá.

„Všichni teď řeší problémy, ať už větší nebo menší. Rád bych ostatní motivoval k tomu, abychom všechno společně překonali a pokračovali na cestě za úspěchem. Stejně tak jako já.“ (nov)