Obrovský zájem o osobu žokeje Josefa Váni, jenž vyvolal jeho báječný výkon v loňské Velké pardubické, ještě nestačil odeznít a na dveře už klepe další, jubilejní 120. ročník vyhlášeného překážkového dostihu.

Legendární jezdec bude znovu při tom a i v neděli se posadí na svého loňského parťáka Tiumena, s nímž bude usilovat o sedmé vítězství.

Zřejmě žádná z předchozích pěti výher ve Velké pardubické nevynesla Váňovi tolik popularity jako loňská mistrovská jízda. V době, kdy ikonu domácího dostihového sportu mnozí již od závodění odrazovali, dokázal po dvanácti letech zvítězit pošesté. Stalo se tak krátce před jeho 57. narozeninami.

Výsledek nejtěžšího kontinentálního překážkového dostihu vzbudil obrovský ohlas. Váňa mimo jiné skončil třetí v anketě Sportovec roku, od ČOV obdržel Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského za nejhodnotnější sportovní výkon roku a z rukou prezidenta Václava Klause při příležitosti státního svátku i medaili Za zásluhy II. stupně.

Překoná Váňa další rekord?

Váňa, jenž bude dokonce mít na pardubickém závodišti vlastní sochu, drží vesměs všechny rekordy dostihu. Šestkrát vyhrál jako jezdec, sedmkrát jako trenér a se zatím 23 starty má na kontě nejvíce účastí. Nejúspěšnějšího koně, čtyřnásobného šampiona Železníka, sedlal pokaždé právě on. Nezdolnému jezdci zbývá ještě překonat rekord Vladimíra Hejmovského, jenž vyhrál ve svých 59 letech (1951).

Z rekordních šesti výher získal Váňa čtyři jako partner slavného ryzáka Železníka (1987-89 a 1991), jedno vítězství si připsal v sedle Vronského (1997) a loni kraloval s Tiumenem. Čtyřikrát slavili Václav Chaloupka a Němec Peter Gehm.

Mezi koňmi vládne Železník. Třikrát vyhrálo dostih dalších šest koní: Peruán, Sagar, Korok, Epigraf, Lady Anne a Brigand. Už loni měla do této společnosti nakročeno i famózní bělka Sixteen, ale skončila druhá. Další pokus bude mít držitelka historicky nejlepšího času (8:58,99) nyní.

Historie Velké pardubické steeplechase je více než bohatá: první závod přes přírodní překážky se konal 5. listopadu 1874 a byl dotován částkou 8000 zlatých. Nápad uspořádat v Pardubicích dostihy vyšel z takzvaných parforsních honů, tedy štvanic, jež byly velice populární v Anglii a roku 1836 daly vzniknout Velké národní v Liverpoolu.

Jedinou výherkyní Lata Brandisová

Prvním vítězem Velké pardubické se stal šestiletý hřebec Fantome s Angličanem Georgem Sayersem. Závod měřil 6950 metrů a koně, kterých se na startu sešlo 14 a pouze šest jich proběhlo cílem, museli překonat 24 překážek.

Těžký dostih s proslulým Taxisovým příkopem a řadou dalších obtížných partií se poté běhal takřka každoročně.

Nejvíce startujících (29) se v dostihu sešlo v roce 1990, nejméně, tři, roku 1909 (ani jeden závod nedokončil). Nejstarším vítězem byl čtrnáctiletý hřebec Unkas, benjamínky mezi šampiony jsou čtyřletí hřebci Good Morning, Hanno a Galamb II s klisnami Et Caeterou a Tigrou.

Nejstarším vítězným jezdcem byl zmíněný amatér Hejmovský v roce 1951. Prvním českým vítězem se stal v roce 1902 žokej Ulrich Rosák, jemuž se s hřebcem Jour Fixem podařilo první místo obhájit. Jedinkrát dostih ovládla žena: Lata Brandisová vyhrála s klisnou Normou ročník 1937.

Jediným mužem, který zvítězil v Pardubicích i v Liverpoolu, byl George Williamson z Anglie. V Čechách vyhrál v letech 1890 a 1893, ve Velké národní pak kraloval roku 1899 s famózním koněm Manifesto.