Čerstvý mistr republiky byl letos také devátý na mistrovství světa, kde si připsal šokující skalp světové dvojky Axela Clergeta z Francie. Rodák z Kroměříže nyní zápasí za USK Praha, nejdelší část kariéry však strávil v Olomouci. „Z těchto základů čerpám doteď,“ usmívá se třiadvacetiletý judista.

Davide, ve finále mistrovství republiky jste se pral s oddílovým kolegou Radimem Knápkem, jak těžký to byl zápas?
Trénujeme spolu v Praze, takže to bylo nepříjemné, protože se známe a chodíme spolu celkem často. Takže to bylo spíše taktické a ne moc k podívání, ale ty úkoly, co jsem měl, jsem splnil a dotáhl to do vítězného konce.

Asi jste tady v Hranicích nebral nic jiného než titul mistra republiky, je to tak?
Samozřejmě jsem chtěl vyhrát, navíc, když je to po dlouhé době na Moravě. Měl to taky být jakýsi zátěžový test před Grand Slamem v Tokiu, který je pro nás takovým vrcholem. Tady jsme si v plné palbě odzkoušeli, jak na tom jsme. Uvidíme, jak to půjde za dva týdny.

Sám jste to zmínil, na Moravě jste doma, co říkáte na pořadatelství šampionátu v Hranicích?
Líbí se mi tady, za Hranice jsem se pral i v dorostenecké lize, to jsme taky tenkrát získali titul. Vyhrál jsem tady i titul v juniorech, mám to tady rád a je super, že jsem to potvrdil.

Taky jste dlouho působil v Olomouci, jak na to vzpomínáte?
Byly to takové ty začátky, ale hrozně rád na to vzpomínám. Trenér Štěpán i ostatní trenéři mi dali hrozně moc a vlastně z toho čerpám doteď. Takže Olomouc jen doporučuji.

Na mistrovství světa v Budapešti jste letos porazil v té době druhého nejlepšího judistu kategorie do 90 kilogramů. Jak si toho vážíte a jak hodnotíte celý šampionát?
To byl pro mě opravdu velký úspěch. Na ten zápas jsem byl připravený, všechno se mi tam navíc sešlo. On byl v roli favorita a já neměl co ztratit. Šel jsem se prát, co to jde, plnil jsem pokyny a dotáhl ten zápas do vítězného konce. Bohužel se to pak nevyvíjelo podle mých představ, ale někde jsem si to vybral já a jinde zase jiní.

Celkově hodnotíte sezonu pozitivně?
Ta sezona pro mě byla úspěšná. Zakončuji ji na 26. místě ve světovém žebříčku, což je skvělé. Kdyby se mi to takto podařilo, až začne olympijská kvalifikace, tak je to sen. Snažím se teď sbírat zkušenosti a za tři čtvrtě roku olympijská kvalifikace začne, tam už musím být v plné síle, sbírat body a jít si za svým.

Jaké jsou tedy vaše cíle?
V příští sezoně se chci připravit na mistrovství Evropy a mistrovství světa, kde bych se chtěl dostat na bodovanou příčku. Teď jsem byl dvakrát hodně blízko, ale udělal jsem nějaké chyby, což k tomu sportu patří. Doufám, že to příští rok odbourám a půjdu si pro pořádný výsledek.

A co olympiáda?
Ta je ještě hodně daleko (usmívá se). Uvidíme, jak to dopadne. Je to mým snem a půjdu si za tím! Doufám, že to vyjde.