„Jsem strašně šťastný, že jsme jsme to v Troji nenechali cizincům a že jsme doma jedna dva,“ usmíval se za cílem Prskavec.
Z teplého dne se před semifinále kajakářek vyklubal hustý liják a pak poprchávalo až do konce programu. Nejlepším Čechům však pršelo štěstí, vyhnuli se totiž šťouchům. Ve finále vedl až do poslední jízdy Přindiš, který udivoval ekvilibristikou, ale Prskavec vytáhl z kapsy ještě trumf, i když zpočátku na tréninkového partnera nepatrně ztrácel.
„Jezdil jsem tady skvělé a vyrovnané jízdy. Mám z toho moc dobrý pocit. Poslední byla zatraceně těžká. Znal jsem Vítkův čas a když vede Čech a Čech je na startu, tak je to hodně vyhecovaný. Každý z toho musel mít husinu. Jsem rád, že jsem to zvládl. Je to krásný,“ vyprávěl Prskavec.
Ve druhé části zrychlil, ale stálo ho to hodně sil. „Na konci jsem už nemohl. Tlačil jsem to do cíle ze všech sil. Trať byla dlouhá, čas přes devadesát vteřin je víc, než na co jsme zvyklí. Je to náročné a už to bolelo,“ pokračoval.
„Strašně moc pomáhali fanoušci. Je to nádherný, oceňuji, že i když zase začalo pršet, tak se jich na vyhlášení sešlo tolik a tleskali. To je skvělé ocenění. Byl to krásný závod, co jsme tady s Vítkem předvedli. Nebyli jsme spolu často na pódiu, a tak si to oba moc užíváme. Třeba se si to někde prohodíme,“ vykládal olympijský vítěz z Tokia, jehož v sobotu čeká závod kanoistů.
„Vypouštím z hlavy, co bylo, a přepínám na kánoi. Musím se na to soustředit a přemýšlet jako singlíř,“ vysvětlil závodník, který závod SP vyhrál na domácí půdě popáté. „V semifinále budu chtít předvést, co nejlepší výkony a uvidí se, na co to bude stačit.“
Přindiš: Závodím proti času a trati
Dlouhé chvíle čekal Přindiš v cíli v pozici vedoucího závodníka. Z ní ho vyšoupl až jeho reprezentační kolega. „Závodil jsem dobře a zajel dobrou jízdu. To čekání bylo příjemný. Za mnou startovalo asi šest nejlepší kajakářů světa. Mohlo se stát cokoliv a vyšlo to na stříbro. Jsem spokojený,“ hlásil loňský mistr světa.
„Na zlato jsem taky pomyslel, ale na druhou stranu, když už jsem pak před Jířovou jízdou věděl, že zlato zůstane doma, převládl pocit, že je to skvělý úspěch a potěšili jsme fanoušky. Jířa si výhru zasloužil, klobouk dolů,“ usmíval se Přindiš.
Soupeření proti parťákovi nebere nijak osobně. „Nejedu proti Jířovi, závodím proti času a trati. Na start jdu s tím, že chci předvést co nejlepší jízdu, abych se nedotkl branky a nic nezkazil. Díky tomu jsem se slavícími fanoušky na krásném vyhlášení. Je to moc krásný.“
Sladké brambory pro Amálku
Hilgertovou připravil o lepší a umístění jeden „šťouch“. „Pro mě to jsou takové sladké brambory. Čtvrté místo je krásné, jsem ráda, že se mi to povedlo dojet tak vysoko,“ prozradila závodnice, která se letos do reprezentace vrátila po čtyřech letech.
DV pátek douho figurovala na medailové pozici, z níž ji nakonec po famózním výkonu vyšoupla Foxová. „Věděla jsem, že můj čas není až tak kvalitní, a tak jsem ani nedoufala, že by to klaplo na medaili. Bylo to spíš takové smířené čekání, ale zklamání není tak veliký,“ pokyvovala hlavou.
„Když odstartovala Jessica, věděla jsem, že šance na medaili je malá. Musela by ji postihnout nějaká padesátka nebo minout branku. Jenže ona takové chyby moc nedělá. Proto jsem ani nebyla moc nervózní. To spíš v semifinále, kdy jsem do posledních čtyř závodnic čekala, jestli pojedu finále,“ uzavřela neteř dvojnásobné olympijské vítězky Štěpánky Hilgertové.
