Mistr světa z Čech. Jak zní takový přívlastek?

Výborně! Nečekal jsem, že to dotáhnu až na duhový dres. Na titul jsem myslel už před rokem, vyšlo to ale až teď.

Na oslavy už byl čas?

Ještě ne. Na dopingové kontrole jsem byl do půl dvanácté, do postele jsem se dostal okolo třetí hodiny ráno. Přišla spousta gratulací, ale slavit budeme až doma.

Atletičtí desetibojaři nemohou po závodě ani chodit. Jak je na tom zlatý cyklistický pětibojař?

Je to dobrý, dokonce už jsem došel na snídani.

Kdy se přihlásila únava v závodě?

Dolehla na mě po prvním odpoledním startu v bodovačce (čtvrtá disciplína, pozn. red.), kde se závodilo ukrutně rychle. Perez, kterého jsem nakonec porazil, jel jak vítr.

Na poslední start už jste si hodně věřil?

Pevný kilometr je moje disciplína. Neponechal jsem to náhodě a pořád zrychloval.

Argentincovi jste nadělil tři a půl sekundy…

Věděl jsem, že prostě musím! A bylo mi jedno, jak jsem unavený.

Tři disciplíny jste vedl, ve čtvrté naopak hodně ztratil. Čím to?

Bodovačka je loterie. Dvakrát nenasednete do toho správného vlaku a už to rozhodí celý závod. Nevyšlo to tak, jak mělo. Naštěstí to ve finále nebyl problém.

Jak kombinovat vytrvalostní a sprinterské disciplíny?

Ještě loni jsem byl sprinter, letos jsem přestoupil ke stíhačskému družstvu. Myslím, že rychlost jsem neztratil, ba naopak. Když jsem se koncentroval na trénink vytrvalosti, tak mi rychlost trošičku povyrostla. V mém případě se to tedy zkombinovat dá.