Malá vzpomínka na úvod: Londýn, srpen 2012. Barbora Špotáková právě vybojovala olympijské zlato. Střih, květen 2013. Po devíti měsících se české hvězdě narodil syn Janek a byla rozhodnutá, že chce v atletice zůstat.

Ale zpět od začátku. Už nechvalně známí experti z východního Německa kdysi zjistili, že těhotenství je pro výkony dobré (avšak jen ze začátku). Pro tyhle experimenty se pak vžil termín těhotenský doping. Možná i proto bylo téma týkající se profesionálních sportovkyň a mateřských pudů dlouho tabuizované. Až v posledních letech se objevily studie, z nichž vyplývá: pozitivní efekt převažuje všechna negativa.

„Nástup matek v elitních sportech je důkazem, že těhotenství není žádnou nemocí,“ zmínil i Bill Moreau, ředitel sportovní medicíny při Americkém olympijském výboru. Ovšem pozor, v těchto případech není radno mluvit jen o lidském těle a jeho hranicích. Možná ještě větší roli hraje psychika.

„Návrat ke sportu zvládnou jen silné individuality. A těch tolik není,“ řekla pro Deník uznávaná psycholožka Zdeňka Sládečková, ježse stará o řadu sportovců (a sportovkyň). Mezi osobnosti lze jistě zařadit právě zmiňovanou Špotákovou. Víte, že už čtvrt roku po porodu závodila a poslala oštěp do luxusní vzdálenosti 62 metrů? Teď ve svých výhledech hovoří dokonce o tokijské olympiádě v roce 2020, kdy jí bude 39 let.

ROZCHOD S KOUČEM

Závodnice Dukly se může opřít o pomoc obou babiček a navíc je trochu unikátním případem. S lehčím úsilím totiž v těhotenství prakticky nepřestala trénovat a ještě v osmém měsíci vyrážela na Julisku do bazénu.

„Tehdy byl sníh skoro až do dubna, a protože jsem denně chodívala po Brdech, měla jsem dobrou fyzičku. To mi pomohlo, abych se mohla rychle vrátit,“ vyprávěla světová rekordmanka. Návrat k přípravě však přinesl i změnu, s níž se musela vyrovnat. Trénovala ve skupině Jana Železného, který vyžaduje profesionální přístup. A ona potřebovala úlevy. Třeba kvůli kojení.

Navzdory tomu, že se v roce 2014 stala v Curychu mistryní Evropy, rozhodla se pro radikální řez. „Potřebovala jsem pak zvolnit, abych mohla nabrat sílu pro olympijské Rio. A tenkrát jsme se rozešli. Honza chce vše, nebo nic,“ popsala peripetie jedna z nejlepších sportovkyň v Česku.

Vztah mezi koučem a závodnicí je přitom zásadní. „Proto je lepší mít za trenéra ženu,“ uvedla s úsměvem Sládečková a už vážně konstatovala: „Myslím ale, že přichází doba, kdy i trenéři muži dokážou pochopit, co mateřství znamená.“

Úspěšný návrat je možný,  ale sportovkyni musí po porodu sloužit i zdraví.

KRACH FORMANOVÉ

Právě kvůli zdraví skončila jiná slavná česká atletka Ludmila Formanová. Mistryně světa na 800 metrů laborovala se zraněnou šlachou už před OH 2000 v Sydney. Nepříznivé období se pokusila vyplnit mateřstvím a vírou, že po narození dítěte trable odezní. Když se jí ale v roce 2005 narodil syn Petr, už se jí nepodařilo vrátit na předchozí úroveň. Víc chodila po doktorech, než trénovala a natož aby dobře závodila.

„Když jsem zvážila vše pro a proti, převážily důvody pro odchod,“ řekla v roce 2007 tehdy 33letá čáslavská běžkyně. Možná samy, možná i kvůli jejímu osudu se některé další české sportovkyně rozhodly: dítě = konec. V nedávné době zažili fanoušci dva případy, kdy jim zamávaly úspěšné reprezentantky. Matkami se stanou atletka Denisa Rosolová a lyžařka Šárka Strachová. „S rostoucím bříškem zažívám úplně nové vjemy,“ prozradila v rozhovoru pro Deník 32letá bývalá slalomářka.

BEZ ZÁZEMÍ BY TO NEŠLO

To nejlepší česká basketbalistka Kateřina Elhotová hraje, ač se s otcem jednoročního Daniela rozešla. Synka vychovává sama za pomoci rodičů a sestry Karolíny. „Rozvíjí mě, že se mohu starat o někoho jiného,“ řekla 28letá křídelnice. Bravo: v barvách USK Praha či reprezentace je zase jednou z opor.

I z příkladu již skončivší úspěšné střelkyně-matky Kateřiny Emmons je vidět, že zázemí je důležité. Možná rovněž to vypovídá o tom, proč řada sportovkyň čeká a odkládá těhotenství na pozdější dobu.

Boom zaznamenávají také jinde. Hodně se mluví o comebacku tenisových hvězd Sereny Williamsové nebo Viktorie Azarenkové (jež má ale kvůli soudním tahanicím návrat ztížený). Dařilo se i jejich dřívější sokyni Kim Clijstersové, jež s narozením dcery neztratila formu. V atletice zase zářily vytrvalkyně Ingrid Kristiansenová, Paula Radcliffová či Joanne Paveyová.

HILGERTOVÁ JE OPAK

Jinak na to šla kajakářka Štěpánka Hilgertová. Vdávala se už v osmnácti letech a brzy přišel na svět malý Luboš. Dvojnásobná olympijská vítězka se tak stala matkou dávno předtím, než začala sbírat medaile ve vodním slalomu.

„Před mateřstvím jsem sportovala pouze pro radost a teprve pak jsem začala s kariérou,“ prozradila držitelka čtrnácti medailí z mistrovství světa, která se do olympijských dějin zapsala dvěma zlatými plackami na hrách v letech 1996 a 2000.

Mimochodem – ani to není špatný nápad. Nechme ještě mluvit psycholožku Sládečkovou: „Matky už získaly to nejcennější. A když je potká nějaké to úskalí, vždy si vzpomenou na to, co mají. Na prcka.“ Má pravdu. Schválně: kdo z vás si při těchto řádcích nevybaví památnou scénu z olympiády v Turíně?

Ano, tu, jak běžkyni na lyžích Kateřině Neumannové v cíli gratulovala její dcerka Lucinka.

Časté dilema. Dítě, kariéra, nebo obojí?

Basketbalistka KATEŘINA ELHOTOVÁ (28) se cítí po narození syna silnější:

Lyžařka ŠÁRKA STRACHOVÁ (32) je ráda, že nemusí šidit potomka ani sport:

Infografika