„Nechci tvrdit, že česká superliga je špatná, to ani náhodou. Ale směrem k mezinárodnímu florbalu bohužel hodně zaostáváme, hlavně v rychlosti. Mně se to nelíbí, protože hráčům pak trvá alespoň týden, než si zvyknou na jiný styl," řekl Cepek v rozhovoru pro Deník.

Čím to je?
Je to hlavně o tréninku. Bohužel to tady jen tak pinkáme, tak jsou ty tréninky postavené. Nechci říct, že zahraniční soutěže jsou super a každý zápas je nadstandardní, ale tempo hry je mnohem vyšší.

Jak z toho ven? Profesionálnějším přístupem k tréninku?
Nejde o profesionalitu. Úroveň soutěže nám samozřejmě bude klesat, když v ní bude přibývat mladších hráčů. Když v ní neudržíme starší zkušené hráče, tak tu úroveň nezvedneme. To je jedna věc. Druhá věc je, že by českým klubům pomohlo, kdyby měly dobré finanční zajištění a mohly si přivést cizince. Ti by zvedli konkurenci jak na hráčských, tak trenérských postech a liga se zatraktivní a zlepší. Nemusí se ani jednat o špičkové reprezentanty. I průměrný cizinec zvedne úroveň spoluhráčů.

Problém je tedy v klubech?
Nejde ani tak o to, aby hráči trénovali víc, ale jinak, intenzivněji. I zápasy jsou často bez kontaktu, hodně se soustředíme na taktiku a hra ztrácí efekt. Ale to začíná už v mládežnických kategoriích.

Hráči se ale florbalu věnují ve svém volnu, reprezentanti si kvůli němu často berou dovolenou. Nakolik na ně v téhle situaci lze tlačit?
Je to začarovaný kruh. Nejde o to vyvíjet na hráče tlak, pořád jsme amatérský sport. Je ale třeba tam najít správnou míru, aby byl pro hráče trénink zábavou a dělal ho s maximálním nasazením. To samé platí o zápasech. V české superlize je spousta zápasů, do kterých jdou hráči jen z povinnosti. Když má dejme tomu Tatran čtyři pět lehčích soupeřů a ti hráči to ví, tak vlastně měsíc nehrají naplno a to se na nich samozřejmě projeví.