Na úvod turnaje vás čekal soupeř, který vás vyřadil při poslední účasti ve světové sérii, Fin Puumalainen. Bylo to pro vás určité varování?
V prvním zápase mi to vyšlo, ohlídal jsem si ty věci, na které jsem na Grand Prix v Záhřebu prohrál. Takže to se povedlo, i když jsem vyhrál až v prodloužení.

Pak proti vám ale nastoupil výtečně připravený Korejec Kim.
Nestačil jsem mu. Když to tak řeknu, Korejec mě úplně přejel. On byl obrovsky nahecovaný do zápasu a plný síly, byl ve stoprocentní kondici. Tady se určitě projevila moje delší nevypranost v závodech.

Co konkrétně rozhodlo duel s pozdějším bronzovým medailistou?
Já jsem vůbec nestíhal v úchopu, prsty mi klouzaly po kimonu, takže jsem se pořádně nemohl chytit. A Korejec pořád pracoval, nastupoval, věděl, že jedině takhle mě může porazit, a to se mu povedlo. Bohužel mě nachytal, udělal učimatu, ale už předtím měl několik ztečí, kdy jsem měl namále, abych nespadl.

Čím vás ten souboj obohatil?
Rozhodně je na čem pracovat. Já to beru jako obrovskou motivaci do dalších turnajů. Důležité je, že víme, co zlepšovat a na čem zase zapracovat.

Bude teď klíčové dohnat tréninkové manko?
Pořád nevím, jestli už je to tělo připraveno na takhle těžké zápasy. Nechci jet na turnaj, abych znovu prohrál, chci být stoprocentně připravený. A teď nevím, jestli úplně připravený jsem. Samozřejmě je na mně i trošku znát únava z Japonska, kde jsem byl na tréninkovém kempu, protože to bylo blízko mistrovství světa. Ale za týden to už může vypadat zase jina