Světová a evropská federace se nedomluvily a nedokázaly sladit kalendáře. „Nechybělo moc a já musel holkám říct: Skvělé, vyhrály jste Evropskou ligu, ale nemáme letenky, takže zůstanete doma,“ sdělil vedoucí úseku reprezentací Miloslav Javůrek.

Ovšem to by byla škoda… Liga národů je lákadlem číslo jedna. O takovém volejbale všechny hráčky sní. A proto svaz zaplatil za logistické martyrium částku čítající šest nul. Milion korun! „S nejlepšími týmy se můžeme utkat v podstatě jen na mistrovství světa, popřípadě na olympiádě,“ zdůraznil.

InfografikaZdroj: DeníkAle nepředbíhejme vraťme se do varaždínské haly, kde už v pátek Javůrek žhavil linky směr Praha. „Byl jsem domluvený s paní z jedné cestovky. Místo grilovačky nám vymýšlela cestu,“ poděkoval.

Došlo na akci typu „kulový blesk“. Vytvořily se čtyři skupiny, které buď s mezipřistáním v Madridu či v Paříži dosáhly za cirka 22 hodin Limy. První část vyrazila v sobotu mikrobusem hned po finále. „Holky vyfasovaly pizzu a zamířily na pražské letiště,“ vysvětlil vedoucí reprezentací.

Další si užily „komfortu“ autobusu a přeci jen několika hodin v hotelu v Brně. „Ať se na mě nikdo nezlobí, cestovat přes půlku světa v tak krátké době je bláznivé,“ zlobil se Javůrek. Jen tak mimochodem, rozhovor s ním vznikal ve chvíli, kdy kupoval hráčkám adaptéry pro mobily. Ale to byla maličkost.

Horší bylo zajistit hotel na první noc, jelikož organizátoři se ujali týmů až dnes den před Challenger Cupem. Z toho všeho vás možná napadne: je takové klání vůbec regulérní? „Když jsme hrály Světovou ligu, často jsme létaly. Cestování k volejbalu patří,“ nehledala výmluvy blokařka Barbora Purchartová.

A to je sympatické. Češky nicméně zakusily téměř den dlouhou cestu, při níž překonaly sedmihodinový rozdíl. „Nejsem fanoušek létání,“ přiznala zkušená reprezentantka. „Někdo má to štěstí, že usne. Já nikdy. Buď si čtu, nebo koukám na film. A tělo je pořádně rozlámané.“

S časovým posunem si ale hlavu neláme. „S ním se dá vyrovnat,“ konstatovala opora.

On ten los nakonec až tak krutý nebyl. Na souboj s Peru (domácí tým se v klidu na své půdě chystal na klíčové boje) dojde „až“ v pátek. Mezitím se Češky ve čtvrtek utkají s Chorvatkami. „Známe se. Nic není nemožné,“ dodala Purchartová.

Jen pro úplnost: ve druhé skupině figurují Argentinky, Tchajwanky a Kanaďanky. Ve hře je jediné postupové místo – v neděli tak bude jasné, kdo ho získá. Ať to dopadne jakkoliv, domů už poletí všechny české ženy společně. Budou slavit?

Partnerem českého volejbalu je Hyundai.