Ziskem třinácti medailí, z toho sedmi zlatých, vyrovnala česká reprezentace svůj počin z předchozího mistrovství světa ve Vysočině Areně v roce 2018. Neubírá na lesku medailí skutečnost, že do Nového Města nedorazily biatlonoví velikáni?
Vnímám, že konkurence nebyla taková, jaká by mohla být. Dílem za to může covid, druhou částí problému je skutečnost, že my stále řešíme, jak obecně k letnímu biatlonu přestoupit. Je jasné, že potřebujeme k dalšímu rozvoji přidat západní země.

Nejrychlejší sprinteři v závodě mužů. Zleva druhý Slovák Matej Baloga, mistr světa Michal Krčmář, třetí Rumun Cornel Puchianu.
OBRAZEM: Biatlonisté těžili cenné kovy. Mistry světa se stali Krčmář a Mikyska

ČEŠTÍ MEDAILISTÉ
Celkem: 7 - 4 - 2
2 - 1 - 0
Markéta Davidová, Tomáš Mikyska
2 - 0 - 0
Michal Krčmář
1 - 1 - 1
Vítězslav Hornig
0 - 1 - 0
Jonáš Mareček
0 - 0 - 1
Tereza Voborníková

Jak toho docílit?
Momentálně v IBU řešíme strategii, jakou další cestou se vydat. Zda začít využívat laserové zbraně a podobně. Osobně v tom vidím výrazný marketingový i divácký potenciál. I na západě se konají akce na kolečkových lyžích. Máme Erfurt Cup, Wiesbaden a další. To jsou ale exhibice. Chtěli bychom je nějak zapojit. Možností je i expanze do Asie. Verzí dalšího směrování je několik a musíme se na nich shodnout napříč hnutím.

Není variantou ze zmíněných akcí například vytvořit letní Světový pohár?
Určitě by to bylo přínosné. Kdybychom mohli využít potenciál, který se rýsoval v letech 2019 a 2020 před covidem… Takhle jsme se vrátili o tři kroky zpátky. Je třeba respektovat i názory dalších lidí a netlačit vše nějakým směrem za každou cenu.

Může v tom nějak pomoci příští rok šampionát v Ruhpoldingu?
My jsme se tady o tom se starostou Ruhpoldingu a jejich organizačním výborem bavili. Určitě je to cesta, abychom i tam závodníky přilákali. Do jisté míry to ale může být i o penězích. Že jim i v létě dáme stejné price money jako v zimě. Pokud chceme, aby projekt letního biatlonu byl úspěšný, musíme do něj investovat. Na tom se musíme v IBU shodnout. Jestli do toho, a kolik, chceme investovat.

Závod žen v supersprintu na letním biatlonovém mistrovství světa ve Vysočina Areně ovládla česká jednička Markéta Davidová (uprostřed).
OBRAZEM: Davidová se v aprílovém počasí stala mistryní světa v letním biatlonu

Proč se vlastně na západě nechtějí tolik v letním biatlonu angažovat?
Souvisí to s tréninkovým procesem, který mají již dlouhodobě nějak nastavené a připravené přípravy. Navíc jsou příklady z některých jiných sportů, které si na letních verzích vylámaly zuby. Takže i určitá obava z toho tady je. Proto vidím v letním biatlonu obrovský potenciál především v zemích, kde není sníh. A je skutečností, že sněhu je čím dál tím méně a toto je jedna z cest pro další popularizaci biatlonu.

Takže netradiční destinace nebo laserové zbraně jsou budoucností letního biatlonu?
Určitě. Variantou jsou například letní street biatlony s laserovými zbraněmi za účasti třeba padesáti elitních závodníků. Musíme si definovat, jestli to má být na Champs-Élysées nebo na Václaváku. Což jsou varianty, se kterými pracujeme. Bude to chtít jen trošku odvahy zariskovat a investovat do toho peníze. Výsledek pak může být skvělý. Ale může to být i prodělečné. Takže všechny podobné úvahy může ovlivnit ekonomika.