Proti Česku panují ve francouzském departementu vysoké teploty. „Máme tu okolo třiceti stupňů a dost vlhko. Pokud svítí sluníčko, není jednoduché venku vydržet, natož sportovat,“ říká kajakářka Kateřina Minařík Kudějová, která se v září v pražské Troji stala mistryní Evropy.

Daří se vám asi dobře, když se na fotkách ze sociálních sítí tváříte tak spokojeně…
Tam přidávám jen fotky, na kterých si připadám dobře. (směje se) Každý den se ale neusmívám. Tréninky jsou náročné a občas mě přepadne únava. Na druhou stranu, réunionská atmosféra mi ji pomáhá zvládat.

Přináší pobyt na ostrově nějaká specifika?
Výhodou je, že území patří pod Evropskou unii. Réunion je proslulý žraloky, možnosti koupání v oceánu jsou kvůli nim omezené. To ale vůbec nevadí. Jsou tu nádherné vodopády s lagunami a roste tu spousta tropického ovoce. Ostrov nabízí treky džunglí, zajímavá je i jedna z nejaktivnějších sopek na světě.

Trénujete na kanálu, nebo se dá jezdit i na moři?
Dráhu máme hned u oceánu. Zátoka, kde se rozjíždíme, je od moře oddělena nízkou hrází, ale místní nás upozorňovali, že se tam nemáme koupat. Vlny totiž mohou přes hráz přehoupnout malého žraloka, což se zkraje ledna stalo. Nyní je hráz po deštích protržená a žraloci nemají zábranu. Žádného jsem ale neviděla. Na moře se dostaneme jednoduše, ale jsou tam velké vlny, takže to není moc bezpečné.

Vyhovuje vám tamní kuchyně, pochutnáváte si na mořských plodech?
Na ně jsme se těšili, ale jsme zklamáni. Je tu zakázaný rybolov. Všechny ryby se na Réunion dovážejí a jsou drahé. Rybku jsme si ale koupili a ugrilovali ji v banánovém listu. (usmívá se)

V čem se Réunion liší například od Austrálie, kam čeští slalomáři často jezdili?
Největší rozdíl je v podnebí. V Austrálii je sice také vedro, ale rozhodně ne takové vlhko. Díky počasí a fyzicky náročnější trati je tady trénink těžší. Výhodou ale je, že réunionské podnebí a kanál jsou podobné tomu, co nás čeká na hrách v Tokiu.

Jaký máte tréninkový režim a kolik toho najezdíte?
Běžně máme tři tréninky denně. Dvakrát na vodě a třetí fázi doplňujeme jinou činností. Moje tréninková skupina takhle funguje od pondělí do soboty. Já mám ale jako jediná holka trošku privilegia. V sobotu nemusím pádlovat.

Využíváte i jiné formy tréninku?
Chodíme do posilovny, ale nezvedáme nic těžkého. Občas cvičíme jógu a hodně se protahujeme. Příjemné jsou kolečkové brusle. Na ty tu lidé nejsou moc zvyklí, takže na nás troubí a tleskají nám. (směje se) Hodně slalomářů leze na skály.

Čtyři dny volna

Jak ostrov zasáhl koronavirus?
Prý tu je jihoafrická mutace a platí omezení pohybu od deseti večer do pěti ráno, což nás nijak neomezuje. Jinak restaurace, trhy a obchody jsou otevřené, jen se všude nosí roušky. Chodíme v nich i ke kanálu.

Sledujete dění v Česku?
Ano a mrzí mě, že náš pobyt pomalu končí. Přijde mi, že se vrátíme v době, kdy to bude nejhorší. Doufám, že nám nezakážou trénovat.

Co děláte ve volném čase?
Bohužel volna tolik není, a když ho máme, měli bychom odpočívat. V půlce pobytu nám dal trenér čtyři dny volna. Vyrazili jsme na delší výlety. Ostrov je nádherný, ale abych řekla pravdu, nejvíc si užívám koupání v lagunách s vodopády. Na jeden obrovský máme výhled z našeho domu.

V říjnu jste se vdávala a na Réunionu je s vámi manžel Tomáš. Dá se to vnímat i jako svatební cesta?
Díky covidu mu v práci umožnili pracovat v režimu home office, a to může odkudkoli. Trochu jsme si z něj udělali servismana, často ho zneužíváme jako kameramana, kuchaře a řidiče. Ale Tomáše to baví, i když celý den pracuje. Líbánky jsem si sice představovala bez pádlování, ale vzhledem k tomu, že se asi dlouho nikam nepodíváme, tak to je uspokojující varianta. (usmívá se)

Pořídila jste si nějaký typický suvenýr?
S Tomem na cestách rádi kupujeme dřevěné figurky. Z Nového Zélandu jsme si přivezli ptáčka kiwi, ze Srí Lanky zase želvu. Tady nás zatím nic neoslovilo, máme jen réunionská trika.

Soustředění se chýlí ke konci. Už znáte další předolympijský program?
Zpátky budeme asi za deset dní a další příprava je nejistá. Pravděpodobně budeme muset do pětidenní karantény. Doufejme, že potom budeme moct trénovat. Dubnový kemp v Tokiu je zrušený, takže se budeme víc, než bylo plánováno, připravovat na květnové mistrovství Evropy v Itálii. Pak bude záležet na tom, jaké restrikce se nás budou dotýkat. Budeme se přizpůsobovat a dělat maximum pro to, abychom nepřišli o to, co jsme natrénovali na Réunionu.