V londýnském bazénu skončil Phelps na motýlkářské dvoustovce senzačně až druhý za Chadem Le Closem z JAR, poté co v závěrečných metrech místo posledního mohutného tempa k dohmatu splýval. Podobný výpadek tentokrát nehodlal dopustit. "Když jsem šel do finiše, věděl jsem, že pokud bude potřeba udělat poloviční záběr, tak udělám poloviční záběr," řekl jednatřicetiletý Phelps.

Prohra z Londýna na jeho parádní trati ho trápila. "To zlato jsem chtěl zpátky opravdu hodně. Tahle trať bylo moje živobytí a teď jsem ji plaval naposledy v životě. Nikomu jsem to neřekl, ale vůbec nepřicházelo v úvahu, že bych prohrál. Mise splněna," řekl Phelps, jenž se po Riu hodlá definitivně rozloučit se sportovní kariérou.

I proto, že pro něj motýlkářská dvoustovka tolik znamená, ho na stupních vítězů přemohly emoce. "Na téhle trati jsem plaval své první olympijské finále a je mimořádné, že jsem ji na pátých olympijských hrách vyhrál," připomněl Phelps svůj start v patnácti letech v Sydney 2000, kde skončil na 200 m motýlek pátý. "Už jen to, že jsem znovu mohl vidět číslo jedna u svého jména na téhle trati… Víc jsem si přát nemohl," řekl.

Před Riem se stal otcem a vysněné zlato tak mohl oslavit s tříměsíčním synkem Boomerem v náručí. "Chtěl jsem si ho podržet dlouho. Je fajn vidět ho vzhůru, v tuhle dobu obvykle spí," uvedl vlajkonoš americké výpravy při slavnostním zahájení.

I když Phelps ziskem motýlkářského zlata splnil misi a pojistil si už tak jednoznačnou pozici nejúspěšnějšího olympionika v historii, jeho hon za medailemi ještě u konce není.

"Těším se na zbytek týdne. Ještě nejsem ani v polovině," varoval soupeře, že s třemi zlatými se v Riu spokojit nehodlá. "Počítal jsem to a zbývá ještě maximálně sedm závodů. Zítra to bude zábava," vyhlížel další závody v Riu.