Své umění předává rodák z Mostu Jaroslav Lorenc dál jako trenér, ačkoliv samotná hra ho baví nejvíce. Když uvidíte bowling v televizi, zpozorněte, protože o tomto mladém muži určitě uslyšíte.

Co vás na tak netradičnímu sportu, jakým bowling je, uchvátilo?
Kombinace toho, jak moc mě to bavilo a šlo hned od začátku. Před třinácti nebo čtrnácti lety jsem si šel zahrát s rodiči, hned mě to chytlo. Tak jsme šli ještě několikrát, a pak jsme viděli letáček na dětský turnaj, na který jsem se přihlásil a vyhrál ho. Od té doby už jsem hrál pořád.

Sympozium broušení skla
Do Světlé nad Sázavou zavítali brusiči skla. Pod jejich rukama vznikaly skvosty

Máte nějakou svou oblíbenou dráhu nebo hernu?
Rád hraji na Zličíně, kde momentálně i trénuji. A co se týče většího měřítka, tak podle mě nejhezčí herna je v Bratislavě, BNC. A největší herna, kde hraju často, je v Mnichově s dvaapadesáti drahami.

Kde nejdále jste s bowlingem byl?
Nejdále jsem byl v Japonsku, v Tokiu.

Nevytváří bowlingové koule na letišti trochu zavazadlovou nadváhu?
Musím holt připlácet. Nejhorší je, že se s nimi cestuje dost nepohodlně, jelikož je to těžké a člověk si nemůže vzít kufr, když má v obou rukách tašky s koulemi. Není tak hrozné to připlácení, protože po Evropě spousta aerolinek řeší takové případy plusově. Sice jsou ty tašky těžké, ale vejdou se do těch třiadvaceti kilogramů, takže přikupuju jen jedno zavazadlo, což není zrovna ideální, ale taky ani žádná hrůza.

Autor: Eliška Ratiborská

Ladislav Kyndl provozuje společně se svou manželkou pražírnu a kavárnu Kafe
Majitel kavárny Ladislav Kyndl: Důležitá je nejen kvalita zrna, ale i nadšení