Martina Ptáčková takzvaně mate tělem. Dívka, jež studuje mezinárodní vztahy, pracuje na ministerstvu pro místní rozvoj a připravuje se tak na dráhu diplomatky, umí ukázat také drápky. Vždyť jde o čtyřnásobnou mistryni světa v kickboxu.

Jak řešíte složité situace?

Diplomaticky. Pokud se stane něco vážného, jsem připravená se prát. (směje se)

Dovedete se rozzuřit?

Maličkosti mě nevytočí. I když… Mám v sobě cholerické sklony. Rozčílí mě zaručeně lež. Pak jsem zlá…

A to se vám hodí v kickboxu…

Během zápasu se musíte kontrolovat. A po něm si často říkám, že bych se soupeřkami ráda kamarádila, ne každá je ale ochotná.

Po souboji jdete za protivnicí a nabídnete jí přátelství?

(směje se) To zase ne. Jdu se s ní pozdravit. Ne každá soupeřka ale dovede přijmout porážku.

Vy to umíte?

Určitě, taky už jsem prohrála. Poděkovala jsem za zápas a byla ráda, že se s ní mohla utkat a zdokonalit se.

Dá se na ministerstvu použít síla?

Ne, tam se řídím etiketou a chovám se diplomaticky.

Dovedete si představit diplomata s monoklem pod okem?

Ne, budu první. (směje se) Zajímavá představa, co si asi ostatní řeknou. Já se ale ne-řídím tím, co si druzí myslí.

Vadí blondýnce modřiny?

Samozřejmě chci být krásná. Už jsem si na modřiny ale zvykla. Metody, jak je schovat pod make-up, mám docela vychytané.

Dva světy. Doplňují se?

Určitě. Díky sportu se nevzdávám a umím překonávat překážky.

A opačně? Umíte třeba „ukecat" výrok rozhodčího?

Bohužel ne. Pokud se mi něco nepovede ve sportu, řeknu si, že neúspěch v prá-ci by byl horší a opačně.

Hovoříme krátce po zisku čtvrtého titulu mistryně světa. Do Innsbrucku jste odjížděla jako favoritka?

Ano, minulý rok jsem vypadla v semifinále. Počítala jsem s tím, že bych měla udělat výsledek. A navíc jsem přešla do vyšší váhové kategorie než loňská obhájkyně. Což byl dobrý krok.

Říká první žena, která má radost, že přibrala…

Nabrala jsem svaly. Byla jsem na měření a zjistila, že na sobě nemám žádný nepotřebný tuk. Byla jsem favoritkou. Všichni mi říkají, že mám takový potenciál, že je jedno, s kým bojuji. Mohu vyhrát a prohrát se začátečnicí i vítězkou mistrovství.

Otázka psychiky?

Ano, jednou jsem naprosto v pohodě a podruhé nestojí můj výkon za nic.

Nakousla jste měření tuku. Může jíst kickboxerka jako běžný člověk?

Jím ráda a hodně. Mám naštěstí dost pohybu a po závodech to nevadí. Dřív jsem před nimi jedla ryby

a zeleninu. Teď mám nový jídelníček, mohu všechno, záleží ale na množství.

Na cestě ke zlatu vás čekaly tři soupeřky. Nastal nějaký problém?

Ani ne, byla jsem vážně dobře připravená a ani trochu nervózní.

Čím jste dominovala?

Byla jsem nejlepší technicky i takticky. Začala jsem víc běhat, mám lepší fyzičku i novou motivaci.

Vyprávějte…

Chtěla bych uběhnout 100 kilometrů. Poctivě trénuji a věřím, že to zvládnu.

Zbyl vám vůbec nějaký volný čas?

Samozřejmě, čas na sebe si snažím najít v průběhu každého dne. Pokud děláte věci, které vás baví, není zápřah problém.