Odpočinul jste si během Vánoc?
Nemůžu si stěžovat. Měl jsem čtyři dny volna. Vánoce jsem strávil v rodišti Bohumila Říhy ve Vyšeticích, kde máme chatu. Jen jsem ležel, přejídal se a přibíral. (směje se)

Porušení životosprávy se tedy nebojíte?
Ne. Zbaštil jsem spoustu cukroví, vánoček i pečínek…

Dostal jste se k bilancování?
Ještě ne. Můžeme s tím ale začít. Pokud se ohlédnu za sezonou, považuji ji za hodně úspěšnou. Zaplavat jako první Čech ve dlouhém bazénu 1500 metrů pod 15 minut a skončit dvanáctý na olympiádě je pěkné.

ČTĚTE TAKÉ: Micka okusí tréninkový dril olympijského vítěze: Budu poslední, těším se

Začněme mistrovstvím Evropy. Čeho si více vážíte víc: páté příčky na olympijské trati, nebo čtvrté pozice na té neolympijské?
Na osmistovce jsem nejsilnější. I když není olympijská, plavou ji všichni vytrvalci. Výš každý staví patnáctistovku, já ale obě distance nerozlišuji.

Nebyl jste zklamaný, že jste nepřivezl medaili?
Měl jsem radost. Jak už jsem řekl, prolomil jsem hranici. Z bazénu v Londýně jsem měl obavy. Čtyři roky předtím se mi v něm nedařilo a najednou takové výsledky. Před olympiádou šlo o velký příslib.

Do Ria jste se pokusil nominovat i jako dálkový plavec. Netříštil jste síly?
Desetikilometrový závod je jako trénink. V bazénu často plaveme stejnou vzdálenost. Měl jsem možnost vyzkoušet si něco nového. Nestresoval jsem se nominačními kritérii, všechno bral jako zpestření. I když mně nakonec postup unikl jen o šest vteřin.

Jan Micka předvádí karbonové plavky pro olympijské hry v Riu.

Na obě akce jste odlétal v pozici pátého nejvíc sexy sportovce Česka, jak rozhodli televizní diváci. Zavazující?
Výsledek mě samozřejmě potěšil, i když si myslím, že nejsem bůhvíjaký krasavec. Jen ta odezva…

Vyprávějte.
Místo, aby se davy holek snažily vetřít do mé přízně, dělaly si ze mě srandu. Moc jich po mně nezatoužilo. Snad se to v novém roce změní. (směje se)

I tak se před olympiádou okolo vás roztočil mediální kolotoč. Těšila vás pozornost?
Nejhorší bylo předvádění plavek. V té době jsem zrovna shazoval a měl pěkný pupek. Pak už jsem si na rozhovory začal zvykat a v jednu chvíli se přistihl, že si je užívám.

V Brazílii jste strávili před olympiádou více než dva týdny. Nešlo o příliš dlouhou dobu?
Ne, bylo třeba si na jiné prostředí zvyknout. Pokud bychom přijeli do Ria dva dny před závody, všechno bylo horší. Takto jsme něco viděli a dobře si zatrénovali.

Nepřišla ponorka?
Rozhodně ne. Panovala stále pohoda.

Mluvil jste o tom, že budete spokojený s časem pod 15 minut. Sice jste ho zaplaval, ale nestačil na finále. Smíšené pocity?
Na závody se dívám hlavně optikou času. Hodně mě mrzelo sedm setin tak málo jsem zaostal oproti osobnímu rekordu. A na postup do finále mně scházely celé tři vteřiny. Možná bych je stáhl, pokud bych plaval v rychlejší rozplavbě. Jde ale jen o spekulace.

Vystoupení plavců bylo označeno za propadák. Jak jste hodnocení vnímal?
Nemůžeme se chválit za něco, co se nepovedlo. Neplavali jsme špatně ani úžasně. Chybělo finále, chyběly osobní rekordy. Pokud s ním skončíte poslední, víte, že jste udělal maximum. Semifinále sedm vteřin za maximem je špatné.

Micka a spol. v Riu uchvátili videem Baywatch po Česku

Skončila olympiáda. A na plavce dýchla „čtyřletá díra". Je těžké hledat motivaci?
Tak plavání vnímají jen lidé, kteří se mu nevěnují. My máme vrchol každý půlrok. Stále je na co se připravovat.

Zima patří krátkému bazénu. Vy jste si z mistrovství světa v Kanadě vezl desáté místo. Nejlepším Čechem jste se ale nestal. Vadilo vám to?
Každému Čechovi fandím a přeji mu úspěchy. Výsledková rivalita mezi námi nepanuje. Opět mně vadilo jediné, že jsem se nepřiblížil osobáku. Sice dávám přednost dlouhému bazénu, uvědomuji si ale, že jsem neplaval dobře.

Těsně před svátky proběhlo mistrovství republiky. Není akce v podobném termínu nesmyslná?
Domácích závodů je málo a všichni se na ně těšíme v jakémkoli termínu. Navíc byla na programu osmistovka, zaplaval jsem český rekord, byl spokojený a mohl se s klidným svědomím začít přejídat.

Svátky brzy skončí. A vás čeká půlroční stáž v Itálii. Co vás na Apeninský poloostrov přivedlo?
Šest let plavu v podstatě sám v Podolí. Vede mě jedna trenérka. Potřebuji nějaký impuls. Navíc sem zvyklý na pozici lídra a nyní budu mít co dělat, abych nebyl ve skupině poslední. I to je motivace.

ČTĚTE TAKÉ: Jsi rychlý, slyšel Micka. Český talent si zkusil trénink s hvězdou bazénu

Ve skupině se ocitnete s olympijským vítězem a bronzovým Gabrielem Dettim. Vztahy mezi plavci jsou tak dobré, že si vychovávají konkurenty?
Zvát si další plavce není pro oba kluky nic neobvyklého. Měsíc se s nimi připravoval Ukrajinec Mychajlo Romančuk, který skončil na mistrovství Evropy na osmistovce i patnáctistovce třetí. A společné tréninky mu pomohly ke zlepšení o osm sekund.

Což by se vám také hodilo.
Komu ne. V příštím roce je světový šampionát v Buda- pešti, kde bych si chtěl stoprocentně vylepšit osobní rekord. Těším se na nové metody, lidi… A rád bych se také naučil italsky.

Změna vyjde na 600 000 korun, které uhradí vysokoškolské středisko, sponzoři a přispěje i plavecký svaz. Cítíte zodpovědnost?
Trochu ano. Nesmím na to ale moc myslet, abych se nestresoval. Lepší je všemu nechat volný průběh.

Kdy odlétáte?
Na Nový rok.

Bouřlivého silvestra už tedy neplánujete?
Ale ano, letím až ve čtyři odpoledne. Všechno tedy stihnu. (směje se)

Nejvýznamnější akce Jana Micky:Olympijské hry: 2012 24. místo (1500 m v. zp.), 2016 29. místo (400 m v. zp.), 12. místo (1500 m v. zp.).
Mistrovství světa: 2015, 23. místo (1500 m v. zp.).
Mistrovství Evropy: 2014 5. místo (800 m v. zp.), 77. místo (400 m v. zp.), 2016 4. místo (800 m v. zp.), 5. místo (1500 m v. zp.). Vše dlouhý bazén.