„Dlouho to byl vyrovnaný zápas, až téměř do konce jsem věřil v obrat. Několikrát jsme srovnali stav, ale nedokázali jsme skóre překlopit na svoji stranu. Bohužel jsme dneska nepředvedli to nejlepší, co umíme. To mě mrzí,“ těžko hledal slova reprezentační kouč Daniel Kubeš. I samotní hráči po utkání v mixzóně svůj výkon kritizovali. „Jsem rád, že tam ta sebereflexe je,“ dodal trenér národního mužstva.

Co říct k porážce s Běloruskem?
Bolí to hodně. Zvlášť pro kluky, kteří jsou tady poprvé, je to obrovská zkušenost. Hráli jsme tady pátý zápas a pokaždé museli jít na maximální výkon. Dneska se nám to nepovedlo, emocionálně ani herně.

Cítil jste třeba už před zápasem, že to není ono? Jaká byla chemie v týmu?
Měl jsem tušení… Snažil jsem se kluky nabudit, ale evidentně to byla trefa vedle. (hořký úsměv)

Někteří hráči říkali, že už nemají z čeho brát? Byl i tohle důležitý faktor?
Samozřejmě. Pátý zápas v deseti dnech, to je hrozně náročné. Ale to je pro všechny stejné a kdo se s tím vypořádá lépe, vyhraje.

Počtvrté jste prohráli první poločas. Je to problém?
Možné to je. Ale i tak tam bylo několik momentů, kdy jsme se nadechli, ale nikdy se nám nepovedl brejk, že bychom skóre překlopili na naši stranu. Já jsem pořád věřil, že to otočíme, snažil jsem se něco vymyslet. Ale bohužel…

Není psychicky ubíjející, když stále dotahujete náskok soupeře?
Tohle bych neřekl. Spíš jde o to, že když se pětkrát v řadě vydáte, tak už to fyzicky nejde. Ale takovou zkušenost získáte jen účastí na takovém velkém turnaji. V podobné situaci byli i Bělorusové, ale v těch rozhodujících akcích se odměnili gólem. To vám dodá energii, i proto měli navrch.

V úvodu druhé půle, kdy to vypadalo, že otáčíte vývoj skóre, si Bělorusové pomohli čtyřmi góly pivota v řadě. Bylo to zlomové?
V tom se pozná kvalita týmu i trenéra. My jsme zvýšili agresivitu v obraně, dostávali jsme jejich spojky pod tlak. A oni toho skvěle využili, uvolnili pivota a vyšlo jim to.

Je právě na pivotu největší rozdíl? Přijde mi, že jsme od dob Davida Juříčka neměli na tomhle postu hráče světové třídy…
Neházel bych to na pivoty, každý tým má silné a slabší stránky. Máme tady šestnáct hráčů. Já jsem hrdý na ten tým a žádný jiný bych nechtěl. Rozhodli jsme se pro tohle mužstvo a stojíme za ním. Vidím, kolik energie do toho kluci dávají. Věřím, že i naši pivoti ještě můžou udělat kroky dopředu, když na sobě budou tvrdě pracovat.

Co bude důležité do zbývajících dnů?
Musíme zjistit aktuální fyzický stav a dát kluky do kupy, aby se mohli měřit s Chorvatskem. To je prvotní úkol, šampionát pro nás nekončí.