Na druhou stranu dlouháni nejedou na samotný západní kraj západní polokoule na výlet, ale vybojovat Tokio. Co všechno je „na konci světa“ čeká, zjistil Deník u Michala Šoba. Vedoucího české výpravy a také manažera reprezentace.

Jaká vás čekají bezpečnostní a hygienická opatření?
Oproti reprezentačním oknům v rámci kvalifikace na EuroBasket v listopadu a poté i v únoru nás nečeká mnoho změn. Snad jen to, že do bezpečnostních protokolů se nově zakomponovali vakcinovaní, kteří mají značné výhody. Nicméně ta opatření zůstávají stejná. Tým žije ve striktní bublině. Pohybuje se pouze po ose hotel – hala – hotel. Nemůže se nikam ven, týmy jsou pospolu a zůstávají na jednom hotelu. Samozřejmě tam žijí odděleně. 

Říkáte, že vakcinovaní budou mít výhody. Jaké?
Nebudou muset podstupovat tolik PCR testů. FIBA rozdala jasný testovací plán. Například musíme mít dva PCR testy ze stanovených dnů, ještě předtím, než přiletíme do bubliny. Vakcinovaní se tomu vyhnou. Nicméně pro odlet do Kanady je stejně musí mít. Když to shrnu, ti, co dostali druhou dávku očkování a mohou se prokázat certifikátem, budou ušetřeni cca od čtyř PCR testů.

Takže to není tak, že by si mohli odskočit z bubliny?
Ne. Tam budou hermeticky uzavřeni očkovaní i ti bez vakcíny.

Jak bude vypadat cesta do Kanady?
Určitě to nebude něco, na co bychom v budoucnu rádi vzpomínali, ale taková je doba. Odlétáme z Prahy do Frankfurtu nad Mohanem. Z Německa se přesuneme do Montrealu. Jestli bych mohl najít něco pozitivního na tom, že olympijská kvalifikace byla odložena o rok, tak fakt, že nemusíme z Vancouveru lodí nebo malým dopravním letadlem. Z Montrealu totiž letíme přímým spojem do Victorie. Doufám, že ta cesta proběhne v pořádku, byť za přísných bezpečnostních opatření. Snažíme se, abychom v letadle seděli jako homogenní skupinka, abychom nebyli roztroušeni a snáz dodržovali bezpečnostní protokol.

Někdy si připadáme jako pracovníci v IT

Měli jste s plánováním cesty nějaké komplikace?
Letenky se nám podařilo koupit až napotřetí. Dva lety už jsme měli zaplaceny, ovšem následně byly stornovány. Těch leteckých spojů teď není mnoho. Jinak plánování zas tak komplikované nebylo. Pochopitelně na každém kroku nás ovlivňuje covid. Protokol – kdo, kdy, kde musí být testován. Je to hodně o pozornosti. U každého hráče musíme mít napsána správná data, protože každý má ty záznamy jiné: máte, či nemáte v těle protilátky, jste očkován jednou dávkou nebo už oběma.

Pokračujte.
Vytvořili jsme si spoustu tabulek v excelu, kde zadáváme výsledky, ať pak na nic nezapomeneme. Nejsložitější je pohlídat si hráče, kteří působí v zahraničí, aby v ten správný okamžik měli aktuální testy pro FIBA. Zároveň, aby byly ve správném jazyce. Připadáme si jako pracovníci v IT oddělení (směje se). Jo a co se týče nařízené bubliny v přípravě, tak v Čechách nebylo úplně jednoduché sehnat poskytovatele, který vám dá celý hotel za nějaké přijatelné finanční podmínky.

Změnilo se něco pro českou výpravu na území Kanady, například ubytování?
V loňském roce jsme nestačili hotel zarezervovat. Ale když jsem porovnával ceny, tak to bylo vesměs stejné.

Kanada přísně dbá na bezpečnost své země. Pouští tam jen nezbytný počet lidí. Jak se tato skutečnost dotkne české výpravy?
Je potřeba zmínit dvě podmínky, které jsme dostali. FIBA zve maximální počet pouze třiceti členů delegace dané země, včetně lidí, kteří se úplně nepodílí na denním chodu reprezentace, jako generálního sekretáře a prezidenta svazu. Vzhledem k tomu, že v Kanadě je na naše poměry všechno drahé, tak jsme realizační tým osekali na dřeň. Kromě hráčů, trenérů a lidí, kteří se podílí na denním chodu reprezentace, s námi nepoletí nikdo jiný. Takže se musíme obejít například bez profesionálního fotografa. Upřímně řečeno, ona to ani není žádná výhra: být buď jen na hotelu nebo jen v hale.

Kolik je to za normálních „zdravých“ okolností?
Za normálních okolností většinou nejsou země limitované. FIBA hradí nějaký počet, všechno navíc si platí jednotlivé federace samy. Takže je nich, jestli si přivezou třeba sto lidí.

Hrozilo, že budu hrát já a trenér

Česká republika představovala kvůli covidové situaci v zemi silné bezpečnostní riziko. Setkali jste se kvůli tomu ze strany Kanady s nějakými překážkami?
Nepocítil jsem žádnou stigmatizaci ve smyslu: Pozor, přijedou Češi, zkontrolujte všechno dvakrát. Nicméně FIBA přistupuje ke všem kvalifikačním skupinám a národům stejně. A velmi přísně. Mám jednu pikošku.

Povídejte.
V době covidové pandemie v naší republice jsme museli dopředu posílat na FIBU harmonogram, den po dni, kde se v Čechách nacházíme, kde jsme ubytovaní atd. Byť jsou reprezentace zodpovědné za to, co dělají ve svých zemích v přípravě na olympijskou kvalifikaci, tak FIBA se snaží vše monitorovat a případně korigovat. Po celou dobu přípravy jsme měli pouze dva dny volno pro hráče, kdy se mohli odpojit z bubliny. Tohle nám FIBA nemohla zakázat, ale také nám to vřele nedoporučovala. Moc se jí to nelíbilo. Samozřejmě náš argument byl pro ni neúprosný. V momentě, kdybychom naše kluky zavřeli do třítýdenní bubliny přípravy, pak s nimi odjeli do Kanady a tam byli dalších dvacet dní, tak já bych rozehrával a trenér Ginzburg by byl na pivotu (rozesměje se). Sociálně by to bylo neúnosné. 

Kolik vás bude stát kanadská mise letos a zvýšily se náklady oproti loňsku?
Náklady se určitě zvýšily. Rapidně především, co se týče všech testovacích procesů. Na to jsme ani neměli kalkulace v rozpočtu. Ty částky se šplhají do statisíců korun. Ono se to nezdá, ale když máte otestovat pětadvacet lidí a ještě potřebujete mít výsledky v požadovaném čase… A rapidně stouply náklady také na letenky, protože těch spojů je daleko méně. Nárůst je zhruba o dvacet procent.

Prozradíte konkretní částku celého výjezdu?
Ne, to určitě neřeknu.

Podnikli jste do Kanady inspekční cestu jako v případě Číny před mistrovstvím světa?
Nepodnikli. Vloni jsme ji plánovali, ale kvůli šíření koronavirové nákazy z ní sešlo. Za normálních okolností bychom tam letěli a připravili půdu pro naší reprezentaci.

Takže letíte, jak se říká, naslepo?
Přesně tak. Poprvé letíme do neznáma. Spoléháme na organizátory. O to více jsme s nimi měli videohovorů a vyměnili si spoustu emailů. Přece jenom FIBA je zažitá organizace a Kanada natolik vyspělá země, že neočekáváme nic nestandardního. Pochopitelně vždy je příjemnější, když už jste na místě byl. Na druhou stranu tím, že letíme kvůli aklimatizaci šest dní před prvním zápasem, tak budeme mít dostatek času kvalitně se tam, zabydlet a pořešit si všechny věci na místě.

Fanoušci mají bohužel smůlu, výlety se nekonají

Časový posun je devět hodin a ještě tím horším směrem. Bude vám stačit minimální doba na „kamarádství“ s tamním časem?
V rámci aklimatizace přilétáme do Kanady 25. června. Naší původní vizí bylo sehrát tam jedno přípravné utkání s Čínou. FIBA nám to ale zakázala, s odůvodněním, že by se týmy neměly potkat dříve než před kvalifikačními zápasy. Stačit to zkrátka musí. Z jednoho prostého důvodu. Neměli jsme moc na výběr. Někteří hráči se připojili, nebo teprve připojí až na poslední chvíli. Navíc tím, že nemůžeme hrát v Kanadě přípravné utkání, tak jsme museli změnit plán. Původně jsme tam chtěli letět dřív. Zvolili cestu, že budeme v České republice déle. S klimatizací, byť opačnou ve směru hodin, už máme nějaké zkušenosti, takže se je pokusíme zužitkovat. A hráče připravit co nejlépe.

V klidu může být akorát Tomáš Satoranský, viďte?
To je pravda. Saty se k nám připojí ze Spojených států. Takže bude nejsvěžejší z nás všech. Přesto těch pět dní před zápasem by nám mělo stačit, abychom se dostali zpět do komfortní zóny.

Měla Česká republika nějaké zvláštní požadavky, nebo zůstává dál tím skromným týmem, kde ani největším hvězdám nevadí pobyt spolubydlícího na pokoji?
Zůstáváme skromní. To však nerozporuje, že se snažíme být asertivní v našich požadavcích. Jako první mě napadá, že jsme si vyžádali evropské adaptéry do hotelu, protože v Kanadě jsou jiné elektrické zásuvky. Nicméně v rámci bezpečnostních protokolů nám FIBA neumožňuje, aby hráči bydleli po dvou. Všichni musí být striktně na jednolůžkových pokojích. Dopřejeme si komfort velkých týmů, aniž bychom po tom po finanční stránce úplně toužili (směje se).

Podstoupíte takový „flák“ cesty. Není škoda, že v zemi přírodních parků a ve městě starobritského střihu se budete pohybovat jen na jedné ose?
Také jsme se o tom v žertu bavili. Došli jsme k závěru, že více než nás to mrzí české fanoušky. Spousta z nich spojila výlet na mistrovství světa do Číny s poznáváním země. Vím o mnoha z nich, že měli naplánovanou cestu, aby se mohli jeden týden toulat po kanadských lesích a číhat na medvědy (smích), a ten druhý fandit našim basketbalistům. To jim bylo znemožněno. Co se týče nás, nemyslím si, že bychom měli i bez covidu čas někde putovat přírodou. Naopak doufám v to, že tam budeme mít hodně málo času a budeme hrát až do finále, tedy 4. července. Spíše je to komplikace pro fanoušky.