Jičínští střelci si na něm vylámali zuby a srbský gólman po pár zápasech opět potvrdil svou extratřídu. „Po středečním vzájemném utkání v rámci poháru jsme chtěli navázat na náš výkon. Oba mančafty jsou stejné jako na začátku sezony, kdy jsme v Jičíně prohráli. Od té doby ale bodujeme,“ pochvaluje si karvinský gólman aktuální formu mužstva.

Měli jste zvláštní motivaci vrátit soupeři porážku z úvodního kola?

Prosím vás… Při vší úctě k Jičínu, my musíme mít zvláštní motivaci na evropský pohár, ne na Jičín.

Ale v prvním kole jste v Jičíně prohráli…

To je pravda, to bylo překvapení. Ta se ale, jak známo, dějí v prvních kolech a v poháru. Nic jsme si z toho nedělali. Prohráli jsme, ale od té doby ne a odráží se to na situaci v tabulce.

Překvapil vás něčím Jičín? Podle výsledku zjevně ne…

Snaží se hrát to, co my. Třeba tu hru sedm na šest. Když jsme ji před rokem začínali, přilétly k nám občas nějaké posměšky. Teď to hraje většina týmů.

Marjanovič je oporou karvinského mužstva. 

Tahle specialita vám podle všeho vyhovuje. Jičínu jste dal dva góly do prázdné brány…

Však jsem na kluky pokřikoval, ať se dívají a učí se (smích). Ale vážně, je to spíš náhoda. Na tréninku jsem v tom nejhorší.

Zato v chytání jste nejlepší. Tolik chycených střel v zápase se nevidí…

Ale perfektní to není nikdy. Pomohla mi obrana, která hrála skvěle. Ale pozor! Nesmíme podlehnout sebeuspokojení. Tu pravou formu si musíme přenést hlavně do play off.

Jako tým jste udělali za poslední rok a půl značný progres. Vidíte to podobně?

Vidím a musím k tomu poznamenat, že i přesto se najdou někteří nespokojenci. Přitom před mým návratem do Karviné se osm let hrála bída. Teď se tady s novým mančaftem dva roky o něco snažíme, herně jsme se zvedli a někteří diváci si stejně neodpustí, že to a tamto bychom mohli dělat lépe. Vedeme v zápase o šest gólů, co bychom za to před rokem a půl dali, a někdo je stejně nespokojený. Nechápu.

Vidíte to tedy spíš tak, že budování mužstva, jeho souhra a herní „vyzrávání“ hráčů chce delší čas?

No samozřejmě. Hrají za nás stejní kluci, kteří před dvěma roky začínali, jako jsou Nantl, Solák, Nedoma, Drzyzga a další. Lidé rychle zapomínají. My zatím nejsme ta Karviná, která sbírala tituly a hrála v Lize mistrů. My jí teprve chceme být. Ale potřebujeme čas, zbývá nám spousta věcí na zlepšení.

Jaký recept nabízíte pro zbytek soutěže, kterou máte skvěle rozehranou?

Respektujeme každého soupeře, ale když nic nepodceníme, měli bychom porazit každého. I silnou Plzeň. Musíme však zůstat pevně oběma nohama na zemi. Máme cíle, ale ty přijdou až na konci sezony, tam si zhodnotíme, co se nám povedlo a co ne. Důležité je, že hrají i naši mladí z místní karvinské házenkářské školy, to jsou třeba ty postupné cíle klubu. Ty aktuální jsou jedndoduché, jdeme zápas od zápasu, soustředíme se, a i když nám chybí někteří hráči, tak se na nic nevymlouváme, nebrečíme a makáme.