Celý incident se odehrál 26. března. Soupeř známého osmadvacetiletého bojovníka jej v zápalu boje poslal k zemi a Amano se škaredě narazil hlavou o zem. Konec? Nikoliv. Dokud protivník nevstane, nebude se pokračovat. Tak praví japonská tradice.

Protivník si ho pouze prohlédl a upozornil, že není v pořádku. Jenže pořadatelé turnaje neměli na místě jediného zdravotníka.

Až po několika minutách přijela záchranná služba. Do té doby ležel na zemi zdrcený bojovník bez jakékoliv pomoci. Samotný komentátor Mikito Chinen zůstal v šoku. „Nemohl jsem uvěřit svým očím, že zápasník, jehož pád evidentně napovídal poranění páteře, zůstal několik minut bez pomoci, zatímco organizátoři se věnovali oznámení, kdo vyhrál,“ napsal po zápase.

Následující týdny bojovali o jeho život místní doktoři. Marně. Z nemocnice dorazila tragická zpráva: šikovný zápasník zemřel na akutní selhání dýchání. „Kéž jeho duše odpočívá v míru. My mu vyjadřujeme upřímnou vděčnost,“ stojí v prohlášení Japonské asociace sumo.

Do diskuse se pustila mimo jiné také asociace zápasníků, která tvrdí, že jeho úmrtí nemuselo mít se zraněním nic společného. Dost zvláštní teorie. Malé světlo naděje se objevilo, když vystoupila s veřejnou omluvou a přislíbila přípravu série nových opatření, jenž poslouží k zabránění podobných incidentů.

Nebylo to totiž poprvé. Kritika a zase kritika. Rozporuplná tradice je už po dlouhá léta ve velkém rozporu s bezpečím bojovníků. Již v roce 2018 došlo k události, ve které japonského sumo zápasníka postihla přímo v ringu mozková příhoda. Na místo dorazily příslušnice záchranné služby, jenže při pokusu jej ošetřit byly vykázány z ringu pro porušení pravidel. Důvod? Ring je posvátná oblast, která je ženám zapovězená.

Turnaj po olympiádě

Další kontroverzní moment nastal v lednu tohoto roku. V zápalu boje utrpěl jeden ze zápasníků otřes mozku, avšak rozhodčí mu zakázal opustit plochu, jelikož pravidla říkají něco jiného. V Japonsku vzbudila tato tragédie doslova pozdvižení. Lidé žádají úpravu pravidel. Zejména to, aby na každém utkání byla zařízena přítomnost lékařů, podobně jako tomu je u dalších bojových sportů.

Kořeny suma nalezneme již v osmém století, kdy bývalo využíváno jako trénink bojových umění pro samuraje. Postupem času se stalo tradičním prvkem japonského umění, ovšem pouze pro muže. Tento kontroverzní sport bývá svou náročností často přirovnáván ke každodennímu nárazu auta do zdi. „Už jen náraz z tachiai (úvodní střet, pozn. aut.) je neuvěřitelný,“ říká novinář jednoho z tamějších deníků.

Sumo jako takové zatím na seznamu olympijských sportů nefiguruje. Letos se však místní organizátoři při příležitosti letních her v Tokiu rozhodli uspořádat turnaj jen několik dní po jejich skončení. Smysl? Upozornit veřejnost na krásu tohoto japonského sportu. To vše se odehraje v Ryogoku Kokugikan – duchovním domově sumo.

První zápis na hrách přeci jen přišel před třiadvaceti lety na zimní olympiádě v Naganu. Tam se mohutní zápasníci představili při zahajovacím ceremoniálu, když polonazí v teplotách pod bodem mrazu předváděli svá umění jako národní kulturu celému olympijskému stadionu. Pro Japonsko životní událost.

Prozatím se sumo pyšní pouze uznáním Mezinárodního olympijského výboru, na nálepku člena vyvolených sportů však stále čeká. A nedávný incident tomu zřejmě příliš nepřidá… 

Video z tragického konce zápasu:

Zdroj: Youtube